Filtry pro masky a polomasky

O produktu:


Filtry pro masky a polomasky tvoří nejdůležitější část ochranného filtračního dýchacího přístroje jako je například ochranná maska. Ta patří do kategorie podtlakových dýchacích přístojů. Princip je jednoduchý. Jakmile se uživatel nadechne, vytvoří se uvnitř masky podtlak. Podtlak zajistí nasávání vzduchu z okolí a jeho průběžné čištění v připojeném ochranném filtru. Mezi filtry pro masky a polomasky existují rozdíly, proto je vybírejte vždy podle konkrétního nebezpečí. Filtry obsahují protidýmovou vložku a náplň z aktivního uhlí, popřípadě dalších chemikálií. K zachycení větších pevných částí jako je prach a aerosol slouží protidýmová vložka. Je vždy umístěna před vložkou tvořenou aktivním uhlím. Jejím účelem je zabránit rychlému zanesení jemných pórů aktivního uhlí prachem nebo kapalinou, což by velmi zvýšilo sílu potřebnou pro dýchání a dýchání by posléze až znemožnilo.

Dělení:


Filtry pro masky a polomasky se dělí z několika hledisek. Jedním z hledisek je tvar masky. Rozeznáváme masky lícnicové a krabicové.

  • Lícnicové filtry
    Lícnicové filtry jsou uvnitř masky. Mají tvar trojúhelníku a váží zhruba 250 gramů. Tento typ filtrů se v současné době považuje za zastaralý, protože je velmi špatné až nemožné vyměnit filtr v zamořeném prostředí.
  • Krabicové filtry
    Krabicové filtry jsou pak připevněny k ochranné masce zvenčí.

Původ:


První respirátor sestrojil Jean-François Pilâtre de Rozier v roce 1785. Rozierův vynález se samozřejmě značně lišil od dnešních respirátorů. Ve skutečnosti se jednalo o jakýsi gumový pytel, který byl přes celou hlavu, s otvory na oči, aby jeho nositel mohl vidět. Aby se do něj nedostaly žádné externí látky, byl prostor okolo úst pevně stažen. Respirátor měl vzduch v malém zásobníku, případně v napojené láhvi. Tak jako ostatní vynálezy i respirátory se v průběhu času zdokonalovaly. Výraznou modernizací prošly během první světové války, kdy se v masovém měřítku začaly používat bojové plyny včetně nechvalně proslulého yperitu.

Zajímavosti:


Pro lepší rozlišení a rychlejší rozlišení typu průmyslových filtrů byla zavedena norma na bázi barevných pruhů. Ty jsou vyznačeny po obvodu filtru a opatřeny písmenem s doplňujícím číslem třídy účinnosti filtru.

i

Běžné ochranné filtry na bázi aktivního uhlí proti silně jedovatému oxidu uhelnatému vůbec nechrání! Při vstupu do atmosféry zamořené CO je nutné mít masku vybavenou hopkalitovým katalytickým filtrem, který CO katalyticky mění na neškodný CO2 nebo raději izolační dýchací přístroj, který je spolehlivější díky plnému oddělení uživatele od okolní atmosféry.

Barevný pruh určuje kategorii látek, pro které je filtr určen, písmeno upřesňuje jaké látky z dané kategorie filtr zachycuje nejlépe a číslo určuje třídu účinnosti.

 

Zobrazení Mřížka Seznam

3 položek

na stránce
Nastavit sestupný směr
Zobrazení Mřížka Seznam

3 položek

na stránce
Nastavit sestupný směr

O produktu:


Filtry pro masky a polomasky tvoří nejdůležitější část ochranného filtračního dýchacího přístroje jako je například ochranná maska. Ta patří do kategorie podtlakových dýchacích přístojů. Princip je jednoduchý. Jakmile se uživatel nadechne, vytvoří se uvnitř masky podtlak. Podtlak zajistí nasávání vzduchu z okolí a jeho průběžné čištění v připojeném ochranném filtru. Mezi filtry pro masky a polomasky existují rozdíly, proto je vybírejte vždy podle konkrétního nebezpečí. Filtry obsahují protidýmovou vložku a náplň z aktivního uhlí, popřípadě dalších chemikálií. K zachycení větších pevných částí jako je prach a aerosol slouží protidýmová vložka. Je vždy umístěna před vložkou tvořenou aktivním uhlím. Jejím účelem je zabránit rychlému zanesení jemných pórů aktivního uhlí prachem nebo kapalinou, což by velmi zvýšilo sílu potřebnou pro dýchání a dýchání by posléze až znemožnilo.

Dělení:


Filtry pro masky a polomasky se dělí z několika hledisek. Jedním z hledisek je tvar masky. Rozeznáváme masky lícnicové a krabicové.

  1. Lícnicové filtry
    Lícnicové filtry jsou uvnitř masky. Mají tvar trojúhelníku a váží zhruba 250 gramů. Tento typ filtrů se v současné době považuje za zastaralý, protože je velmi špatné až nemožné vyměnit filtr v zamořeném prostředí.
  2. Krabicové filtry
    Krabicové filtry jsou pak připevněny k ochranné masce zvenčí.

Původ:


První respirátor sestrojil Jean-François Pilâtre de Rozier v roce 1785. Rozierův vynález se samozřejmě značně lišil od dnešních respirátorů. Ve skutečnosti se jednalo o jakýsi gumový pytel, který byl přes celou hlavu, s otvory na oči, aby jeho nositel mohl vidět. Aby se do něj nedostaly žádné externí látky, byl prostor okolo úst pevně stažen. Respirátor měl vzduch v malém zásobníku, případně v napojené láhvi. Tak jako ostatní vynálezy i respirátory se v průběhu času zdokonalovaly. Výraznou modernizací prošly během první světové války, kdy se v masovém měřítku začaly používat bojové plyny včetně nechvalně proslulého yperitu.

Zajímavosti:


Pro lepší rozlišení a rychlejší rozlišení typu průmyslových filtrů byla zavedena norma na bázi barevných pruhů. Ty jsou vyznačeny po obvodu filtru a opatřeny písmenem s doplňujícím číslem třídy účinnosti filtru.

i

Běžné ochranné filtry na bázi aktivního uhlí proti silně jedovatému oxidu uhelnatému vůbec nechrání! Při vstupu do atmosféry zamořené CO je nutné mít masku vybavenou hopkalitovým katalytickým filtrem, který CO katalyticky mění na neškodný CO2 nebo raději izolační dýchací přístroj, který je spolehlivější díky plnému oddělení uživatele od okolní atmosféry. Barevný pruh určuje kategorii látek, pro které je filtr určen, písmeno upřesňuje jaké látky z dané kategorie filtr zachycuje nejlépe a číslo určuje třídu účinnosti.