Ochrana zraku

O produktu:


Zrak je nejdůležitější lidský smysl a je na místě ho řádně chránit. Nejenom doma, ale i v práci. I pouhé smítko omítky nebo úlomek kamínku či železné špony vám může ošklivě poranit oči. Kromě toho, že jsou tato zranění velmi bolestivá, se také špatně operují a v mnoha případech je zrak nevratně poškozen. Abyste zabránili poškození oka, je na místě používat při práci ochranné pomůcky mezi které patří ochrana zraku. Základní ochranou zraku jsou samozřejmě brýle. Vždy ale vybírejte brýle, které jsou určeny k vašemu výkonu povolání, jsou řádně certifikované a spadají pod Osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP). Oči se nejčastěji poraní při mechanických rizicích jako je broušení a obrábění dřeva, kdy vám může do oka vletět tříska, při obrábění kovů zase může zasáhnout váš zrak železná špona. Pakliže opracujete kámen, můžou vaše oči zasáhnout kamenné a minerální částice a podobně. Mezi další rizika patří chemické riziko (dráždivé plyny, chemikálie, kapaliny, aerosoly nebo velmi jemný prach), riziko optického záření a tepelné riziko.

i

Certifikované ochranné brýle musí splňovat normu ČSN EN 166, což je česká verze evropské normy EN 166:2001. Norma stanovuje, za jakých okolností, při jakých výrobních činnostech a v jakých konkrétně provozech lze dané brýle pohodlně a bezpečně používat

Brýle jsou sice základní ochrana zraku, ale ne jediná. Jako ochrana zraku vám poslouží i ochranné štíty, svařovací kukly a svařovací skla.

 

Původ:


Jako ochrana zraku vznikly první brýle proti slunečnímu záření. Dle legendy si římský císař Nero přikládal při sledování gladiátorských her na oko lesklý zelený smaragd, který sloužil jako ochrana zraku před oslněním. Lidé vůbec byli při ochraně svého zraku velice vynalézaví. Například Eskymáci vymysleli přeříznutý kousek kůže s otvory. Čínští soudci zase používali kouřový plochý křemen. Ovšem nesloužil jako ochrana zraku před sluncem, nýbrž aby jim nebylo vidět do očí a oni působili tajemně při rozhodování u soudů. Za vynálezce slunečních brýlích je pak považován James Ayscough. Ten se svým nápadem přišel v polovině 18. století. Velký problém však byl jak sluneční brýle udržet na nose. To vyřešil až v roce 1730 Edward Scarlett, který k brýlovým sklům připevnil rámy. Rámy brýlí se tehdy vyráběly z kůže, kostí a kovu. Namísto obrouček byly použity stuhy z hedvábí, které se uchytili kolem uší. S dalším vylepšením přišli Číňané, když použili keramické stranice.

Zajímavosti:


Ochrana zraku se neustále vyvíjí a modernizuje. Jedním z posledních výkřiků je samostmívací svařovací kukla. Jedná se o kuklu, která má místo tmavého skla elektronickou kazetu s LCD displejem. Displej je průhledný asi jako sluneční brýle. Jakmile se zapálí elektrický oblouk, displej ztmavne jako svářečské sklo. Stane se tak díky čidlu, které dá povel elektronice. Po ukončení svařování se opět vrátí do průhledného stavu. Tento systém velmi pomáhá při přesném nasazení začátku svaru, protože svářeč nemusí kuklu zvedat a znovu sklápět a při práci vždy vidí. Práce se samostmívací svářečskou kuklou též zvyšuje produktivitu i kvalitu svarů.

Nelze najít produkty odpovídající výběru.