Koření

Definice:

Koření představuje velmi rozmanitou skupinu přírodních látek. Vyznačují se výraznou a příjemnou (někdy i odpornou) chutí a vůní. Často mají i léčivé účinky. Proto jsou mnohé kořeninové rostliny i léčivými rostlinami a "babka kořenářka" bývala také léčitelkou. Kořenícími látkami jsou především různé silice, hořčiny a třísloviny, etérické oleje a česnekové silice.

Původ:

Lze předpokládat, že listy některých rostlin se začaly užívat k dochucování masa už před 50 000 lety. První archeologické nálezy, dokládající užití koření, však pocházejí až z doby neolitu. V té době se kořenilo kmínem a mákem. Nejstarší písemné zprávy o užívání koření pocházejí z Číny, z první poloviny třetího tisíciletí před naším letopočtem. Také staroegyptské recepty z poloviny 2. tisíciletí př. n. l. vyžadují různé koření - anýz, hořčici, kmín, koriandr, mátu, pelyněk, skořici nebo šafrán. Sumerové pěstovali v Mezopotámii fenykl, kmín, koriandr, šafrán a tymián, už staří Indové používali kardamon, kurkumu, hřebíček, muškátový květ, pepř a skořici. Mnoho zpráv se dochovalo ze starého Řecka.

Využití:

Koření se obvykle používá k vylepšení chutě a vůně pokrmů, někdy také k jejich konzervaci.

Zajímavosti:

10 ZAJÍMAVÝCH FAKT O KOŘENÍ A BYLINKÁCH

  • Pepřové květy byly používány k okořenění pokrmů už před více než 4000 lety, již ve 4. století před naším letopočtem popisují starověké texty například pepř, který se používal nejen pro Indické hody.
  • Názvy mnoha směsí koření jsou různými přesmyčkami z exotických jazyků, většinou tam kde koření vzniklo. Například směs koření na Chimichurri.
  • Lidé v mnoha zemích označují názvem „masala“ jeden samotný druhy koření. Ve skutečnosti je slovo masala volně přeložitelné jako koření a existuje ho nespočet variací. Masala může obsahovat v podstatě jakékoliv koření a vždy dostává druhý název, například: Chicken masala (tedy koření na kuře) nebo Garam masala (zemitá a voňavá směs koření) nebo další jako Tandori (protože se při zpracování používá nádoba Tandoor), Chai, Tikka a mnoho dalších známých druhů koření s názvem masala.
  • Čínské koření pěti vůní (nebo také pěti chutí) není pojmenované po množství ingrediencí, ale ve skutečnosti po množství chutí, tedy: kyselá, hořká, slaná, sladká, štiplavá. Myšlenka kombinace tohoto koření s pěti chutěmi má vytvořit rovnováhu.
  • Je nám známo, že bylinky pochází z lístků rostlin, ale koření pochází například z kůry, květů, pupenů, kořenů, plodů a semen. To znamená, že můžeme z jedné rostliny získat několik možných variant produktu s naprosto odlišnou chutí a možnostmi přípravy. Jednou z takových rostlin je například Koriandr, kde se hojně využívají čerstvé listy, pak semena i kořen a všechny části této rostliny mají jinou chuť i vůni. Nejinak je na tom také například Pískavice (řecké seno), kde se podobně jako u koriandru využívají jak lístky, tak i semena.
  • Paprika má vyšší obsah vitamínu C než citrón a to dokonce i v sušeném stavu! A navíc je velkým zdrojem antioxidantů.
  • Muškátový oříšek obsahuje mnoho psychotropních látek a ve vysokých dávkách navozuje halucinace, bludy, deprese a mohou se vyskytnout i pocity beznaděje a stresu. Opatrně s ním tedy, ne nadarmo se říká jen špetka.
  • Stejně tak jako muškátový oříšek, je nebezpečný i Šafrán, smrtelná dávka šafránu je pouhých 10 gramů, takže jej užívejte jako šafránu.
  • Drtivá většina druhů koření jsou ve vysoké míře pro lidský organismus velice toxické, ale při správném a ukázněném užívání spíše pomáhají, nežli škodí, jsou totiž plné antioxidantů, vitamínů a minerálů.
  • Kurkuma je překvapivě účinná proti příznakům Alzheimerovy choroby, což dokázaly mnohé výzkumy a přesto se, k její léčbě nebo k potlačení této choroby nepoužívá.
Nelze najít produkty odpovídající výběru.