Vejce a droždí

Definice:

Vejce

Vejce se snadno stává výživnou potravou ostatních zvířat nebo lidí. Na lidském jídelníčku jsou oblíbená zejména vejce slepičí. Charakteristický oválný tvar slepičího vejce se stal estetickým pojmem a symbolem.

Základní význam vajec domácí drůbeže je v první řadě biologický, tj. zajistit reprodukci daného druhu. Protože k vývoji nového jedince dochází mimo tělo matky, obsahuje vejce všechny důležité výživné složky nezbytné pro vývoj nového organismu. Zatímco vejce krůt, kachen a hus jsou produkována hlavně pro účely reprodukční, tj. slouží jako vejce násadová, slepičí vejce slouží také jako vejce konzumní a mohou být součástí lidské výživy. Vejce mají vysoký obsah plnohodnotných bílkovin (obsahují všechny aminokyseliny pro člověka nezbytné a to v poměru, který je nejpříznivější ze všech běžných potravin). Vejce dále obsahují tuky, vitamíny a minerální látky.

Droždí

Pekařské droždí neboli kvasnice je surovina, bez které se takřka neobejde výroba základní lidské potraviny - pečiva. Jedná se o živé buňky kvasinek druhu Saccharomyces cerevisiae, které ke svému rozmnožování potřebují cukr. Velikost jedné kvasinky nepřesahuje 6 až 8 tisícin milimetru. 1 cm3 droždí, což je asi 1,5 g, v sobě obsahuje 10 miliard těchto živých buněk!

Kvasinky mají schopnost přeměňovat přirozené cukry mouky na alkohol a oxid uhličitý - právě ten způsobuje kynutí těsta.

Původ:

Vejce

Co bylo dřív – slepice, nebo vejce? Záhada rozluštěna!

Poprvé si otázku, zda byla dříve slepice, anebo vejce, položili už staří Řekové. Odpověď však našla až věda 21. století.

Nebudeme vás napínat – správná odpověď je vejce. Shodli se na ní genetici a evoluční biologové z King's College v Londýně. Podle nich se tajemství skrývá v povaze vejce, kterou nemohli antičtí filozofové znát.

Je to otázka pojmů," vysvětlil David Papineau z King's College. „Kdyby klokan snesl vejce a z něj se vyklubal pták, mluvili bychom určitě o ptačím vejci, že? Pokud budeme uvažovat takto, tak je logické, že první slepice světa se musela vyklubat ze slepičího vejce.“

Nejstarší doklad o otázce o původu slepice máme z doby krátce po přelomu letopočtu. Roku 46 o ní napsal řecký historik Plútarchos. V zamyšlení nazvaném „Byla první slepice, nebo vejce“ upozorňuje, že tento problém už řeší filozofové dlouho. Ne že by je tak zajímal původ slepice, ale brali ho metaforu důležitějších věcí – například kauzality a logiky.

Droždí

V roce 1857 Louis Pasteur objevil, že kvašení způsobují živé organismy, kvasinky. Dokázal, že buňky kvasinek mohou žít jak za přístupu vzduchu, tak bez něho.

Díky Pasteurovi a jeho objevům bylo rovněž zjištěno, že jsou to právě kvasinky, které přispívají k utváření vůní a chutí chleba.

Člověk používal droždí od pradávna – dávno před vznikem písma. Egypťané ho k pečení chleba využívali již před pěti tisíci lety. Tehdy však ještě nerozuměli procesu kvašení. Tuto chemickou reakci považovali za zázrak.

Lidé nejprve připravovali pokrmy na bázi obilovin: kaše nebo placky. Ty tvořily základ jejich každodenní stravy.

Později zjistili, že pokud těsto ponechají působením kvasinek přítomných ve vzduchu přirozeně zkvasit, placky zvětší objem a získají novou strukturu a vůni. Tak položili základ pečení chleba.

Říká se, že k pečení prvního galského a iberského chleba v prvním století našeho letopočtu byla používána pivní sedlina. Šlo v podstatě o kvasnice, které byly při hlavním kvašení piva vyneseny na povrch do pěny. Přidáním kvasnic do těsta lidé dosáhli nejen toho, že těsto rychleji nakynulo, ale také toho, že takto upečený chléb byl kypřejší a chutnější.

Využití:

Vejce

Kromě přímé spotřeby vajec jako potraviny se vejce (vaječná hmota, bílek, žloutek) využívají jako surovina v různých odvětvích potravinářského (pekařství, cukrářství, výroba trvanlivého pečiva, těstovin, masných výrobků aj.) i nepotravinářského průmyslu (farmaceutický, kožedělný, textilní, chemický, fotografický, sklářský aj.). Neméně významné je využití vajec v humánní a veterinární medicíně (výroba očkovacích látek, ředidlo semene při inseminaci apod.).

Jakost konzumních vajec je dána souhrnem jejich vnějších a vnitřních vlastností. Vnější (technologická) hodnota konzumních vajec je určována hmotností (velikostí), tvarem, podílem jednotlivých částí vejce a kvalitou vaječné skořápky. Podíl jednotlivých částí vejce (žloutek, bílek a skořápka) je ovlivňován druhem a plemenem drůbeže, velikostí vejce, počtem snesených vajec a individuálními vlastnostmi nosnic. Vnitřní (nutriční) hodnota konzumních vajec jako potraviny je dána obsahem živin, jejich stravitelností, chutí a vůní.

Droždí

Nedorozumění ohledně konzumace a účinků čerstvého droždí vznikly zejména v důsledku nesprávných doporučení. Čerstvé lisované droždí by totiž nemělo být kombinováno s jinými potravinami, mělo by se konzumovat samostatně nebo rozmíchané v teplé vodě, případně mléce. Avšak v minulosti, zejména v USA, byla doporučena kombinace droždí a rajčatové šťávy nebo ovocných šťáv, nebo sušenek, což způsobovalo nepříjemné nadýmání v žaludku a střevech a vedlo ke vzniku nežádoucích vedlejších produktů-toxických alkoholů a kyselin, které škodí játrům i ledvinám.

Pokud se však čerstvé droždí konzumuje podle "ověřených pravidel", to znamená samostatně nebo v kombinaci s vodou případně mlékem, nejlépe ráno nebo těsně před spaním přináší lidskému  organismu množství benefitů: je významným zdrojem vitamínu B, absorbuje a neutralizuje kyseliny, zlepšuje trávení sacharidů a brání hromadění např. kyseliny mléčné a octové, které poškozují tkáně, neutralizuje dráždění v játrech, pomáhá předcházet zácpě a obnovit peristaltiku střev a při pravidelné konzumaci zcela odstraňuje nadýmání. Podle Henryho G. Bielera je alkalické droždí vhodné i pro pacienty s krvácejícím žaludečním vředem, kdy je jakékoli jiné jídlo příliš dráždivé.

Detoxikační účinek droždí se využívá i při problémech se znečištěnou pokožkou. Droždí totiž pomáhá v játrech dokonale oxidovat tuky nacházející se v potravě, které, pokud jsou nedokonale oxidované, mohou významně přispívat ke vzniku vyrážek a ucpávání mazových žláz.

Aby si droždí zachovalo svou kvalitu, mělo by být skladovány při teplotě 1 - 10 stupňů Celsia (při vyšších nebo nižších teplotách se jeho účinnost snižuje) a nemělo by se dostat do kontaktu s jinými surovinami, především solí, která živé kvasinky zabíjí.

Zajímavosti:

Vejce

Největší vejce je z ČR!

Věřte nebo ne, ale největší vejce na světě pochází z České republiky! V roce 2005 ho snesla slepice paní Věry Ouškové ze Strunkovic nad Volyňkou na Strakonicku. Měřilo na výšku téměř 9 cm, vážilo 210 g a mělo obvod 21 cm. Naše největší vajíčko bylo zasláno do Londýna na zápis do Guinessovy knihy rekordů a potom našlo domov v Muzeu kuriozit v Pelhřimově. Rozměry slepice nejsou známé :)

Oologie je věda, zabývající se studiem vajec, zejména ptačích.

Droždí

Obyčejná šedá kostka droždí v sobě skrývá mnohá tajemství.

Droždí je nejen nezbytným pomocníkem při pečení, ale také levným a dostupným zdrojem mnoha cenných látek pro náš organismus. Kostku kvasnic využijete při pečení domácích moučníků, připravíte si z ní pomazánku nebo knedlíčky do polévky, můžete ho konzumovat v syrovém stavu, případně využít pro kosmetické účely. Objevte tajemství této zajímavé suroviny, která se schovává v každé lednici.

Droždí pro zdraví

Pokud se rozhodnete konzumovat droždí samotné, snězte ho jen tak, případně rozmíchejte ve vodě nebo v mléce.

Nekombinujte s ovocem či zeleninou , předejde nepříjemnému nadýmání. Širokou škálu vitamínu B do sebe dostanete i polknutím tablet sušených pivovarských kvasnic, jsou k dostání v každé lékárně a nemusíte se vyrovnávat se specifickou chutí čerstvého droždí.

Při kožních problémech, jako je například akné, si z droždí snadno připravte účinnou pleťovou masku, pokožku zklidní, pročistí a odmastí.

Drožďová maska

Čerstvé kvasnice rozdrolte, rozpusťte v teplé vodě na polotekutou směs, naneste na pleť a nechte působit 10-15 minut, opláchněte.

Proměny jedné kvasinky

Droždí si zakoupíte čerstvé ve formě béžových kostek, skladujte ho v lednici při teplotě od 1 do 10 °C. Gramáž kostičky je obvykle 42 g, což vystačí na 1 kg mouky. Déle trvanlivé a přitom stejně účinné, je droždí instantní, skladovat ho můžete ve spíži až dva roky. Pro snadnou a spolehlivou přípravu těsta se držte jednoduchého pravidla: Všechny suroviny by měly mít pokojovou teplotu.

Droždí jsou dobré nejen na pečení, využívají se při výrobě piva, vína nebo medoviny, ty nejvhodnější si zakoupíte ve specializovaných obchodech. Možná se setkáte i tzv. lahůdkovým droždím (Nutritional yeast), někdy označovaným též jako francouzské droždí, které se přidává do pokrmů k vylepšení jejich chuti. Kvasinky v tomto droždí jsou neaktivní, není tedy možné jej použít pro přípravu kynutých těst. Starší generace jej pamatuje pod názvem tebi.

Zobrazení Mřížka Seznam

Produkty 1-24 z 29

Stránka
na stránce
Nastavit sestupný směr
Zobrazení Mřížka Seznam

Produkty 1-24 z 29

Stránka
na stránce
Nastavit sestupný směr