Likéry

Definice:

Likér je sladký alkoholický nápoj, často ochucený ovocem, bylinkami, kořením či jinými plody a někdy smetanou. Slovo likér pochází z latinského liquifacere, což znamená rozpustit. To odkazuje na rozpouštění chuťových složek v alkoholu při přípravě likéru. Likéry většinou nejsou stařené po dlouhou dobu, ale mohou při výrobě nějakou dobu „stát“, aby se jejich složky správně spojily.

Původ:

Je doloženo, že již Hippokrates pil nápoj ochucený anýzem a že Řekové používali k dochucování svých nápojů kmín a další koření. První písemné zmínky o ochucených alkoholických nápojích však pocházejí od Katalánce Arnalda de Villa Nova. Alchymista, jenž ve druhé polovině 13. století působil ve Španělsku a Francii, ve své knize popisuje destilaci vína a zmiňuje se o ochucení tohoto destilátu různými bylinkami a kořením, jež mu dodávají povzbuzující účinky.

Likéry byly nejprve oblíbené zejména mezi alchymisty. Místem, odkud se rozšířily do celé Evropy, se stala tehdejší námořní velmoc Itálie, do jejichž přístavů se exotické byliny a koření dostávali z Asie a Arabie. Výrobě likérů se začali věnovat církevní řády, sloužily například k povzbuzení unavených poutníků. Mnich řádu benediktinů Bernardo Vincelli z rybářského přístavu Fécamp v Normandii již v roce 1510 připravoval elixir de longue vie – elixír dlouhého života, předchůdce dnešní Bénédictine.

Doslova módní záležitostí se pití likérů stalo ve Francii po sňatku Kateřiny Medicejské s druhorozeným synem francouzského krále Jindřichem Orleánským v roce 1533. Od druhé poloviny 16. století vzniklo ve světě mnoho komerčních palíren vyrábějících množství různorodých likérů, například holandská palírna Bols nebo německá Der Lachs. K likérovým velmoci současnosti bezesporu patří Francie, Itálie a Holandsko, stěží však najdete na světě zemi, kde by se nějaký ten likér nevyráběl.

Využití:

Využití v kuchyni

Likéry se mohou použít jako nápoje nebo přimíchat do pokrmů či dezertů. Pokud chceme konzumovat jako nápoj, doporučuje se podávat s ledem nebo vychlazený. Z likérů se také vyrábí spousta koktejlů nebo se přidávají do pečených i nepečených dezertů a cukroví. Konzumují se i samostatně. Doma si můžete připravit například vaječný likér nebo mraženu kávu s likérem.

Mražená káva s likérem

Suroviny

  • 1 ks vanilková zmrzlina porce
  • 3 lžička instantní káva
  • 3 lžíce mandlový likér
  • 1 lžíce šlehačka

Postup přípravy receptu

Kávu si připravíme běžným způsobem a necháme vychladnout. Do šálku nebo sklenice dáme vanilkovou zmrzlinu a zalijeme kávou a likérem. Ozdobíme čepičkou šlehačky a podáváme.

Vaječný likér

Suroviny

  • 220 g moučkový cukr
  • 6 ks žloutek
  • 2 ks vanilkový cukr
  • 200 ml tatra
  • 250 ml konzumní líh 80%
  • 2 lžíce hnědý rum

Postup přípravy receptu

Kondenzované mléko doplníme převařenou, vlažnou vodou na objem 48 cl. V mixéru šleháme moučkový a vanilkový cukr, žloutky a čtvrtinu dávky připraveného mléka po dobu 10 minut, postupně přiléváme zbývající mléko, líh a rum a ještě šleháme 10 minut.

Zajímavosti:

Jägermaister – bylinný likér ve znamení jelena

K výrobě Jägermeisteru se používá 56 bylin a celý proces trvá více než rok.

Jägermaister je populární bylinný likér původem z Německa. Proč má tento nápoj ve znaku jelena, z jakých bylin se vyrábí a jaká je jeho historie? To vše se dozvíte v následujících řádcích.

Patříte-li i vy mezi fanoušky tohoto oblíbeného temně hnědého bylinného likérů, následující informace vás jistě obohatí. Zajímavostí týkajících se likéru Jägermaister se totiž najde celá řada. Dost bylo však úvodních řečí, pojďme se podívat, co se skrývá pod víčkem neobvyklé láhve, ve které se Jägermaister prodává.

Pokud bychom si název tohoto likéru přeložili, nejspíše bychom se přiklonili k překladu „mistr lovec“. Jägermaister přitom nedostal svůj název náhodou. Jeho vynálezce Curt Mast, syn obchodníka s vinným octem, byl totiž vášnivým lovcem. Dlouhé experimentování s různými druhy bylin a koření se upíná k vznešenému cíli. Curt Mast chtěl dát lovcům přírodní nápoj, kterým by zahajovali a zároveň zakončovali své hony. V roce 1934 se mu to podařilo. Symbolem Jägermaisteru se pak nemohlo stát jiné zvíře než jelen se zářící parohy, který podle legendy přivedl divokého lovce ke křesťanství. Tímto lovce pak nebyl nikdo jiný než svatý Hubert, patron všech lovců. Jelen s křesťanským křížem mezi parožím je přitom základem loga dodnes.

Tajnosti kolem směsi bylin a koření

Aby roky Mastova experimentování nepřišly vniveč a nepřiživila se na nich konkurence, je tajemství směsi koření, ze které se Jägermaister vyrábí, pečlivě střeženo. Podobně je tomu například i v případě tuzemské Becherovky či řecké Metaxy. Ze směsi 56 bylin a koření však hlavní přísady známe a nejspíše by je v chuti poznal i nejeden pozorný jazýček. Jde o zázvor, skořici, anýz, lékořici, šafrán, jalovec, mák, ženšen, kardamon a pomerančovou kůru. Směsi ingrediencí jsou nejprve po několik týdnu macerovány, aby mohly být následně promíchány a uloženy do dubových sudů k zhruba jednoročnímu zrání, při kterém se chuti krásně promísí a zakulatí. Výrobce má takovýchto sudů celkem 445 a všechny jsou prý vyrobeny z dubů vzrostlých v německé Falci.

Jak se pije Jägermaister?

Nejčastěji se tento likér pije samotný. Výrobce přitom doporučuje podávat ho ledově namražený do stejně namraženého panáku. Časté jsou však i kombinace s tonikem, pomerančovou či limetkovou šťávou či zázvorovým pivem. Velmi oblíbené jsou v současnosti pak i takzvané jägerbomby, tedy Jägermaister smíchaný s energy drinkem. Původně se však takto označoval Jägermaister, který se lil do sklenice piva. Jak si tento nápoj vychutnáte, však necháme na vás.

Dlouhá historie Becherovky

Není tomu dlouho, co Becherovka oslavila 200 let své existence. Psal se rok 1807, když karlovarský lékárník Josef Becher dovedl k dokonalosti recepturu, kterou dostal od doktora Frobriga z Anglie. Nesla tehdy název English Bitter a Becher ji podával lázeňským hostům jako žaludeční kapky. V tomto směru fungovala výtečně a navíc hostům chutnala.

Do velkovýroby oblíbeného likéru se však pustil až Josefův syn Jan Becher, který otevřel roku 1838 továrnu na výrobu Becherovky, kterou se mu dařilo neustále rozšiřovat. Důležitý byl také rok 1922, kdy byla Becherovka registrována ochrannou známkou. Po válce byla firma zestátněna a rodina pro údajnou kolaboraci odsunuta z Čech. Do soukromých rukou se výroba Becherovky vrací až během privatizace roku 2001.

Poodhalení tajemstvím opředené výroby Becherovky

Složení Becherovky je na první pohled prosté. Karlovarská voda, líh, cukr a směs bylin a koření. Ovšem nic není tak snadné, jak se na první pohled zdá. Složení vyvážené nahořklé směsi 32 bylin a koření znají totiž všehovšudy dvě osoby (výrobní manažer a ředitel pro strategii a rozvoj), které tuto směs jednou týdně připravují. Pak už je výroba tohoto likéru vcelku prostá.

Směs je macerována v kvalitním lihu tak, aby se do alkoholu uvolnila chuť bylin a koření. Poté je líh smíchán s karlovarskou vodou a cukrem. V této fázi je Becherovka připravena na proces zrání, který trvá zhruba 2 měsíce. Před stáčením do známých zelených lahví je Becherovka ještě filtrována a vymrazována. Tím je dosaženo čirosti a stabilní kvality.

Zobrazení Mřížka Seznam

Produkty 1-24 z 60

Stránka
na stránce
Nastavit sestupný směr
Zobrazení Mřížka Seznam

Produkty 1-24 z 60

Stránka
na stránce
Nastavit sestupný směr