ALE

Definice:

ALE je označení značně různorodé skupiny typů svrchně kvašeného piva. Termín pochází z angličtiny a původně označoval pivo vyráběné bez použití chmele (v protikladu k chmelenému pivu označovanému jako beer). Později se význam slova posunul a dnes označuje v užším slova smyslu skupinu tradičních anglických, amerických a belgických piv, v širším smyslu se pak někdy používá pro označení všech svrchně kvašených piv (v protikladu k termínu ležák označujícímu piva kvašená spodně). Podle této širší definice by tedy termín "ale" zahrnoval i další tradiční pivní styly, jako je např. porter, stout nebo německá pšeničná piva. Piva typu ale se vyrábějí s použitím kvasinek svrchního kvašení, které na rozdíl od kvasinek spodního kvašení fermentují pivo při vyšších teplotách, rychleji a produkují významnější množství vedlejších kvasných produktů, jako jsou estery či fenoly. Ty pak dávají pivu typický ovocný či kořenný nádech.

Některá piva typu ale (zejména americká a část anglických) jsou velmi silně chmelená, a to často s důrazem nejen na hořkost, ale i na výrazné aroma některých odrůd chmele, především původem z USA, Anglie, Austrálie a Nového Zélandu. Toho je dosaženo přidáním velkých dávek chmele v pozdějších fázích výroby piva, kdy se do roztoku uvolní menší množství chmelových hořkých kyselin (které potřebují delší var, aby se staly rozpustnými ve vodě) a zůstane zachováno vyšší množství aromatických látek (které jsou těkavé a naopak delším varem vyprchávají). Tyto postupy mohou zahrnovat přidání chmele na konci chmelovaru (angl. late addition) i po jeho skončení (flame out), při chlazení (hop stand) a čiření piva (whirlpool hopping), při jeho stáčení do fermentační nádoby (v zařízení zvaném hopback) a v průběhu fermentace a zrání piva (dry hopping, česky studené chmelení). Silné chmelení s důrazem na chmelové aroma je typické zejména pro americkou variantu stylu India Pale Ale (IPA). Piva tohoto typu pak mají silné aroma, které podle použitých chmelových odrůd nejčastěji zahrnuje tóny citrusů, tropického ovoce, borového jehličí či koření.

i

Země, kde se piva Ale běžně vyrábí a konzumují, jsou především Velká Británie, Irsko, Belgie, Německo či východní provincie Kanady.

Původ:

Před zavedením chmele do Anglie z Nizozemska v 15 století byl název "ale" používán výhradně pro popis nechmelených kvašených nápojů. Anglický výraz "beer" byl postupně zaveden pro pivo vařené s přidáním chmele. Pivo obecně potřebuje zhořčující prostředek vyrovnávající sladkost sladu a působící jako konzervant. U původního ale byl tímto prostředkem typicky tzv. gruit, směs bylin a/nebo koření, který se přidával do mladiny místo chmele. V dnešní době je ovšem ale prakticky vždy chmelen. Ve středověku bylo pivo typu ale spolu s chlebem jednou ze základních potravin. Slovo "ale" může pocházet ze staroanglického ealu, které zase pochází z protoindoevropského.

Využití:

Rozmazlete své květiny

Pivo obsahuje velké množství látek, které svědčí nejen nám, našim vlasům, ale i rostlinám. Pivo jako hnojivo, aplikujte ručně. Přesně tak, pivo se může pyšnit celou řadou účinných látek v čele s vitamíny B a D a cukrem. Všechny dohromady působí na pokojové rostliny jako životabudič. Stačí si vyhradit 2-3x týdně pár minut času, vzít si k ruce malou sklenku piva a vatové tampóny a pečlivě potřít všechny listy nemocné nebo nezdravě vypadající rostliny. Pár minut práce vám to zabere, ale výsledek stojí za to. Výsledky jsou rychlé, za pár týdnů budou rostlinky jako vyměněné (nebo definitivně uhynou, ale to se stává málokdy). V tento okamžik můžete péči ukončit a dál se o ně starat jako dřív.

Zajímavosti:

Pivo ALE je rozděleno do velkého počtu typů. Nejčastěji jsou tyto druhy piva oblíbené právě v oblastech, kde vznikly.

ANGLO - AMERICKÉ ALE:

  • PALE ALE - Pale ale je svrchně kvašené pivo vyrobené z převážně světlých sladů. Vyšší podíl světlých sladů má za následek světlejší barvu. Termín "Pale Ale" se poprvé objevil kolem roku 1703 pro piva vyrobená ze sladů vysušených koksem, což vedlo k světlejší barvě, než ostatní oblíbené piva v té době. Různé způsoby pivovarnictví a úrovně chmelů vedly k rozmanitým chutím a síle piv této kategorie.
  • APA - (India Pale Ale) Velká hořkost a vysoký obsah alkoholu. Dva znaky jednoznačně identifikující „exportní“ kategorii Indian Pale Ale, piva s původem v Anglii. (American Pale Ale) Americká varianta klasického anglického piva. Ačkoliv piva Pale Ale již existovala v 19 století, vznik této světlé varianty se datuje teprve do osmdesátých let století dvacátého. Stylem se blíží pivům IPA (Indian Pale Ale) ale není tak silné.
  • NEIPA - New England IPA. NEIPA (označována také jako Juicy nebo Hazy). Obsah alkoholu se pohybuje mezi 5–7 obj. %, při napití budí dojem velmi plného a čerstvého ovocného džusu.
  • SMASH IPA - Single Hop a Single Malt. IPA uvařená z jednoho druhu chmele a jednoho druhu sladu. (India Pale Ale) Podskupina Pale Ale. Pivo s charakteristickou velkou hořkosít a vysokým obsaheh alkoholu.
  • SH ALE - (Single hop Ale) Pivo vařeno pouze z jediného druhu chmele. Chuť a tělo piva se tak odráží z chmele, který je použit proto tedy každý single hop chutná jinak. Velice oblíbený styl vaření piva Ale.
  • ENGLISH PALE ALE - Anglické tradiční a ve své domovině nejběžnější svrchně kvašené pivo typu Ale.Obsahuje vysoký podíl pšenice a jiných obilovin (např. ovsa), zpravidla vařených pouze z anglických surovin.
  • AMERICAN BROWN ALE - Amerikanizovaná verze Britského originálu (Brown Ale), což je druh ale, který má většinou tmavší jantarovou nebo hnědou barvu. Typickými chutěmi bývá čokoláda, karamel, ořechy, slad a místy lehké tóny citrusů.
  • RYE IPA / ŽITNÁ IPA - Toto pivo je odlišné od India Pale Ale přídavkem žitného sladu, který tvoří pivo hutné, tělnaté, ale zároveň chuťově vyvážené a dobře pitelné. Výrazná chuť žita je znatelná.
  • IMPERIAL IPA - Imperial IPA (nazývaná také dvojitá, nebo trojitá IPA) je silná, často sladší, intenzivněji chmelovější verze tradiční Indie Pale Ale.
  • BROWN ALE - Brown ale je druh ale, který má většinou tmavší jantarovou nebo hnědou barvu.
  • BITTER - Svrchně kvašené pivo. Styl pochází od pivovarských společností, které se chtěly odlišit tímto pivem od ostatních jemných piv, využili více světlých sladů a více chmele.
  • EXTRA STRONG BITTER (ESB) - Piva tohoto stylu jsou vyváženější a komplexnější než Bitter, a to jak v množství alkoholu tak i charakterem využitých chmelů.
  • BLACK IPA - Relativně nový pivní styl, který je zhruba definován jako pivo chmelené, připomínající hořkostí piva typu IPA, ale zároveň také s relativně vysokým obsahem alkoholu.
  • BARLEYWINE/BARLEY WINE - I přes svůj název se jedná o velmi silná, signifikantní a aromaticky intenzivní piva. Jedná se o jeden z nejsilnějších pivních stylů vůbec.
  • OATMEALE ALE - Méně známý typ pale ale a bývá občas nesprávně zaměňován s běžnějším oatmeal stout. Pro výrobu se skutečně používají běžné ovesné vločky, jejichž aroma je v pivu cítit.
  • SESSION IPA - Stejně jako mnoho jiných druhů Pale Ale je i Session IPA opředena dlouhou historií a ačkoliv dnes prakticky tento druh vymizel z trhu, díky rukodělným pivovarům zažívá malou renesanci.
  • AMERICAN STRONG ALE (ASA) - Neoficiální styl piva Ale, který zahrnuje neomezené kreace amerických řemeslných pivovarů. Podkategorie piv American Pale Ale. American Strong zahrnuje širokou barevnou škálu piv od světlých zlatavých po zcela temné. Pivo charakterizuje velmi silná, intenzivní chuť sladu a plné tělo.
  • INDIA BROWN ALE - Relativně nový pivní styl, který je zhruba definován jako pivo chmelené, připomínající hořkostí piva typu IPA, ale zároveň také s relativně vysokým obsahem alkoholu. Na rozdíl od klasické IPY, je však patrná přítomnost praženého tmavého sladu. Tělo je silné, barva bývá od tmavě hnědé až po nápadně černou s rubínovými odlesky. Tělo je relativně sladové až sladké na chuti, s nádechem praženého sladu.

BELGICKÉ ALE:

  • DUBBEL - Jedná se o klášterní piva, jejichž charakteristickou barvou je tmavá. Tato výrazně sladová piva mají obvykle 6,5 - 8% alkoholu. Typická je květnatá a ovocná vůně a chuť. Typické je smíchání dvou druhů sladů, z nichž jeden je pražený. Na základě poměru množství sladů je dána barva piva. Představitelé tohoto pivního stylu procházejí druhotnou fermentací (kvašením) v lahvi. Říz je vyšší.
  • TRIPEL, BELGIAN STRONG ALE - Tripel je termín používaný v zemích Beneluxu pro typy piva Strong Ale. Tento nový a silnější typ piva byl rychle rozšířen do ostatních pivovarů Belgie.Obvyklé složení: plzeňský slad a až 20% přidaného cukru, chmele Noble a Goldings, belgické kvasinky, měkká voda.
  • QUADRUPEL - Velmi silná klášterní a Trapistická piva. Typické jsou ovocné tóny po broskvích. Obsah alkoholu se obvykle pohybuje okolo 10 procent.
  • BELGIAN BLOND ALE - Pivo vzniká svrchním kvašením výhradně ze sladu jedné obiloviny, zejména ječmene. Barva je zlatá, obsah alkoholu se pohybuje mezi 6 až 8 procenty.
  • FLANDERS RED ALE - Pivní styl obvykle vařený v Belgii. Ve vůni převažují ovocné tóny, například černé třešně, pomeranče a švestky. Rozpoznatelná je i příjemná kyselost. Barva je sytě červená až hnědá. V chuti převažují stejné složky jako ve vůni, navíc můžeme rozpoznat tóny vanilky či čokolády. Hořkost je velmi nízká, říz je nižší až střední.
  • SAISON - Svrchně kvašené pivo belgického stylu původem z regionu Wallonia. Název kategorie piv skutečně původně vznikl ze sezónnosti, kdy se pivo vařilo zejména v létě – dnes je samozřejmě dostupné celoročně, ačkoliv většinou v limitovaných edicích.
  • STOUT - Stout je tmavé pivo typu ale vyráběné z praženého sladu a ječmene, chmelu, vody a pivních kvasinek (svrchně kvasící). Tato piva jsou charakteristická hustou pěnou, tmavou barvou a příchutí po praženém sladu, někdy s ovocnou příchutí. Často se jedná o silná piva (podíl alkoholu může být 8%). Stout je velmi podobný pivům Porter, jejichž historický vývoj byl podobný, někteří lidé je dokonce považují za jeden styl, kde silnější varianta byla nazývána Stout a slabší Porter. Porter, původně z Londýna, byl údajně takto nazván podle jeho obliby u poslíčků (anglicky porter).
  • DRY STOUT - Typická kávová vůně může být doprovázena čokoládovými či kakaovými tóny. Barva je tmavě hnědá až sytě černá. Chuť praženého sladu je obvykle doprovázena lehkou kyselostí a střední hořkostí. Konec je suchý. V chuti jsou znatelné i tóny hořké čokolády. Obsah alkoholu se pohybuje mezi 4 - 5 procenty a říz je nižší. Styl tohoto typu Ale vznikl v Anglii, kde je doposud velmi oblíbený a rozšířený.
  • OATMEAL STOUT - Jemná vůně praženého sladu často doprovázena kávovými tóny. Barva je středně hnědá až černá. Chuť je středně sladká, s prvky oříšků či mléčné čokolády. Hořkost a říz je střední. Typické pro pivo je přidávání 5 - 10 procent ovsa. Původně se vařilo v Anglii jako sezónní pivo. Obsah alkoholu se pohybuje mezi 4 - 6 procenty.
  • RUSSIAN IMPERIAL STOUT - Pivo bylo původně vařeno v Anglii pro export do zemí Pobaltí a Ruska. Velmi oblíbené byl tento pivní styl na ruském carském dvoře. Bohatá vůně s prvky sladovosti, praženého sladu, ovocných tónů a jemné alkoholovosti. Barva je obvykle mezi tmavě červeně-hnědou až černou. Stejné prvky jako ve vůni můžeme nalézt v chuti. Hořkost je vysoká. Ovocnost se projevuje především tóny švestek a dalšího tmavého ovoce. Pivo je velice plné, hutné. Říz je nižší. Obsah alkoholu je mezi 8 - 12 procenty.
  • PORTER - Porter je tmavé a silné chmelové pivo s příchutí sladu, které se od 18 století vařilo zejména v Anglii, v Prusku a v pobaltských zemích. V Anglii znamená velmi tmavé pivo se spodním kvašením a s 5% objemovým podílem alkoholu, v Německu silnější, se 7–9% alkoholu. Také v Polsku a pobaltských zemích má větší obsah alkoholu.
  • ENGLISH PORTER - Porter je tmavé svrchně kvašené pivo pocházející z Londýna z 18 století. Tento styl lze považovat za předchůdce stylu Stout. Díky využití barevných sladů může být barva světle hnědá, rubínová až tmavě hnědá. Chuť bývá pražená, často s čokoládovými, karamelovými či oříškovými podtóny a střední hořkostí. Porter znamená v angličtině „portýr, nosič“ název se údajně odvozuje od portýrů, londýnských nosičů břemen, jelikož toto pivo bylo populární mezi dělnickou třídou. Bývá rozlišován Brown Porter, který má měkčí, sladší a karamelovější chuť, a Robust Porter, který je silnější, chmelenější a někdy také kyselejší, čímž více připomíná původní portery.
  • BROWN PORTER - Vůně je sladová s prvky jemně praženého sladu, může být až čokoládová, barva je hnědá. Chuť je sladová, vyskytují se především tóny jemně praženého sladu, doprovázená chuťovými stopami oříšků, karamelu, kávy, případně a lékořice. Hořkost je obvykle, stejně jako říz, nižší. Tento styl vznikl v Anglii a můžeme ho považovat za předchůdce stylu Stout. Obsah alkoholu se pohybuje mezi 4 - 5,4 procenty.
  • BALTIC PORTER - Baltic Porter – tradiční pivo ze zemí na pobřeží Baltského moře. Pivní styl odvozený od anglických piv porter. Pivo tmavě načervenalé, měděné až neprůhledné tmavě hnědé barvy, nikoliv však černé. Podobně jako piva typu stout, zpravidla zcela neprůhledné. Na vůni i chuti obvykle bohatá sladová nasládlost, často obsahující stopy karamelu, dále ořechové tóny, toast či lékořici.
Nelze najít produkty odpovídající výběru.