Tmavá

Definice:

Málo známý je však fakt, že do 40 let 19 století byly ležáky především tmavé barvy. Tmavý ležák má podobné charakterové rysy jako světlý ležák, tmavá piva se dělají trochu silnější, proto co se týče extraktu, tak se většinou jedná o „jedenáctku až třináctka“. Vyznačuje silnou tmavě hnědou až téměř černou barvou. Tmavé zabarvení vzniká příměsí tmavého sladu. Pro tmavá piva je typický karamelový přídech s příjemně restovaným obilným, až kávovým aroma praženého sladu, který se do piva přidává. Někdy může být cítit i nádech čokolády. Slad je však dominantní, zůstává po něm plná, hutná, ale přesto měkká chuť. Stejně jako klasický ležák, se polotmavé pivo vyznačuje hustou, dlouhotrvající, zakaleně bílou pěnou. Základními skupinami jsou skupina světlá, polotmavá, tmavá (z tmavého nebo karamelového sladu) a řezaná piva (při stáčení smíšené z tmavého a světlého piva). Podskupinami pak pivo výčepní, ležáky, speciální, portery, se sníženým obsahem alkoholu, se sníženým obsahem cukrů, pšeničná, kvasnicová, nealkoholická, ovocná a lehká. Barva piva popisuje pivo z hlediska zrakového vnímání piva. Dle platných český zákonů rozlišujeme pivo světlé, polotmavé, tmavé a řezané:

  • Světlé pivo - pivo vařené především ze světlých sladů;
  • Polotmavá a tmavá piva - pivo vařené z tmavých, karamelových, popř. barevných sladů spolu se světlými slady;
  • Řezané pivo - pivo smíšené ze světlých a tmavých piv.

Původ:

i

Tmavá piva jsou jakýmisi předchůdci tradičních světlých piv. Jejich barva je dána barvou sladu, který se dříve sušil na hvozdech, pod nimiž se přímo topilo dřevem.

Zelený slad tak byl v kontaktu s kouřem od něhož získával kouřové aroma a díky obtížné regulaci teploty docházelo ve značné míře ke karamelizaci cukrů obsažených v zrnu. V současné době je možné takový hvozd shlédnout v pivovarském muzeu „U Fleků“. Až s rozvojem nových výrobních postupů bylo možno posléze vyrábět i slady světlejší, jež jsou základem všech piv vyráběných u nás. Tmavá piva, jak je nyní známe z výčepů a prodejních pultů, pocházejí původně z Bavorska, kde byla zejména v Mnichově a okolí místní specialitou.

Využití:

Chmel + slad + voda + kvasnice = pořádný kus národní hrdosti. Svátek sv. Václava, patrona naší země, se slušelo o víkendu oslavit mokem pro naše kraje tak typickým. Dobrou službu tmavé pivo udělá i v kuchyni.

Králík na švestkách a černém pivu

Doba přípravy: 130 minut

Počet porcí: 6

Suroviny: 1 králík, 2 mrkve, 1 petržel, kousek celeru, 1 cibule, 3 lžíce oleje, 2 lžíce cukru, 250 ml tmavého piva, 100 g slaniny, 100 g sušených švestek, sůl, 1 citrón, krajíc tvrdého chleba.

Příprava: Maso prošpikujeme slaninou, osolíme, pokapeme citronovou šťávou a necháme 30 minut odležet. Na tuku rozpustíme cukr, přidáme očištěnou a nakrájenou kořenovou zeleninu, cibuli a orestujeme dozlatova. Potom vše zalijeme tmavým pivem a chvíli povaříme. Do tohoto základu vložíme porce králíka a dusíme pod pokličkou doměkka. Můžeme péct i v troubě. Maso vyjmeme a šťávu zahustíme nastrouhaným krajícem tmavého chleba. Dobře povaříme a přecedíme. Do omáčky přidáme spolu s masem vypeckované švestky a ještě chvíli povaříme. Podáváme s bramborovým nebo karlovarským knedlíkem.

Pivní štrůdl

Doba přípravy: 60 minut

Počet porcí: 4 šišky

Suroviny: 500 g hladké mouky, 2 lžíce octa, 10 lžic tmavého piva, 2 žloutky, 250 g Hery na pečení nebo Hery máslové, skořice, cukr, strouhaná jablka, rozinky, oříšky, tuk na vymazání nebo pečící papír, hrst strouhanky cukr moučka na pocukrování.

Příprava: Mouku, tuk, žloutky, ocet a tmavé pivo smícháme a vypracujeme na vále v nelepivé těsto. Necháme ho odpočinout a pak rozdělíme na čtyři díly. Jablka oloupeme a nastrouháme. Z každého dílu vyválíme plát a lehce ho poprášíme strouhankou, která vsákne šťávu z jablek. Na ni rozložíme nastrouhaná jablka, posypeme je cukrem se skořicí, sekanými oříšky a rozinkami. Pivní štrůdl zamotáme, přeložíme na vymazaný plech nebo pečící papír a upečeme při teplotě 180 °C dorůžova. Vychladlý štrůdl pocukrujeme.

Zajímavosti:

Chammurapiho zákoník a pivo

Nejstarší dochovaný zákoník na světě, který vydal král Chammurapi (1728–1686 př. n.l.), obsahuje i části týkající se piva. Tresty se týkaly například: čepování piva: „Kdo bude míchat do piva vodu, bude utopen v sudu, nebo trychtýřem bude lito do něj tak dlouho pivo, dokud nezemře. Šenkýřka, která si nechá platit čepované pivo stříbrem, místo aby přijala ječmen, bude utopená. Tentýž trest čeká šenkýřku, která prodává špatné pivo. Šenkýřka, která ve své krčmě trpí politické debaty, nebo jiné řeči, poškozující stát a neudá tyto lidi vrchnosti, bude usmrcena. Kněžka, která navštěvuje pivnice, nebo dokonce některou otevře, bude upálena“. O úctě k pivu mluví i dodržování nepsaného zákona v Babylonii, že během vojenských tažení (která byla velmi častá), ušetřit v dobytém městě pivovar.

Nelze najít produkty odpovídající výběru.