Vína

Definice:

Víno je nápoj získaný úplným nebo částečným alkoholovým kvašením čerstvých rozdrcených nebo nerozdrcených vinných hroznů nebo hroznového moštu (definice Mezinárodní organizace pro révu a víno – OIV). Obsah alkoholu ve víně musí být vyšší než 8,5 objemových procent. S přihlédnutím ke klimatu, půdě, odrůdě a zvláštním kvalitativním vlastnostem a tradicím vztahujícím se k určitým vinicím může příslušná místní legislativa připustit snížení této hranice až na 7 objemových procent. V Evropské unii se víno smí vyrábět pouze z hrozů révy vinné (Vitis vinifera).

Slovo víno, stejně jako názvy vína v mnoha dalších jazycích, pochází z latinského názvu vína vinum. Vědecky se vínem a jeho výrobou (vinařstvím) a pěstováním vinné révy (vinohradnictvím) zabývá enologie.

Výroba vína, též vinifikace, představuje výrobní proces od zpracování vinných hroznů až po lahvování vína. Začíná sběrem, resp.výběrem ovoce, pokračuje jeho zkvašením na alkohol a končí plněním hotové kapaliny do lahví. Historie výroby vína je více než tisíciletá. Producenti vína se označují jako vinaři. Pěstováním vína se zabývá zemědělské odvětví vinařství.

Dělení:

  • Červené víno

Červené víno se vyrábí pouze z modrých odrůd hroznů révy vinné, obsahujících červené barvivo. Rmut se nechává několik dnů nakvasit na slupkách, které zůstávají v kontaktu s kvasící šťávou. Kvašení probíhá delší dobu a při vyšší teplotě než u vína bílého. Slupky tak zůstávají v kontaktu s kvasící šťávou. Díky tomu jsou v červeném víně zastoupeny třísloviny a léčivá látka resveratrol. Jedna sklenka červeného vína obsahuje 600 mikrogramů resveratrolu.

  •  Bílé víno

Základní surovinou pro výrobu bílého vína jsou hrozny tzv. bílých moštových odrůd révy vinné. Při jeho výrobě se rmut (rozdrcené bobule) ihned lisuje a získává se čistý mošt ke kvašení. Pevné zbytky po lisování se nazývají matoliny. Odrůdy označované jako červené (mají načervenalé bobule – např. Tramín červený) rovněž slouží k výrobě bílých vín. Bílé víno se však dá vyrobit i z modrých odrůd, pokud se zkvasí jen jejich mošt, který u většiny odrůd neobsahuje téměř žádná barviva. Bílé víno vyrobené z modrých hroznů bez nakvášení se může nazývat klaret.

  • Růžové víno

Vyrábí se z hroznů modrých moštových odrůd jen s krátkým nakvášením nebo bez nakvášení, takže výsledné zbarvení je světle červené (růžové). Víno s chráněným zeměpisným označením a víno s chráněným označením původu se nesmí vyrábět smísením červeného a bílého vína.

  •  Šumivé víno

Získává se prvotním nebo druhotným alkoholovým kvašením z čerstvých vinných hroznů, z hroznového moštu nebo z vína. Při otevření nádoby z něj musí unikat oxid uhličitý pocházející výhradně z kvašení a uzavřené nádobě při teplotě 20 °C vykazuje přetlak nejméně 3 bary, způsobený rozpuštěným oxidem uhličitým. Jakostní šumivé víno musí vykazovat přetlak alespoň 3,5 baru. Šumivé víno může být dosycené oxidem uhličitým, tento údaj však musí být uveden na etiketě. Za určitých podmínek může být šumivé víno označeno jako sekt.

  • Šampaňské

Šampaňské víno je šumivé víno, které se vyrábí tak, že se v láhvi vyvolá sekundární kvašení vína, čímž vzniká oxid uhličitý. Víno s označením Champagne se může vyrábět pouze ve francouzské oblasti Champagne-Ardenne. Tato zásada je v Evropské unii zakotvena ve statutu chráněného místa původu (PDO). Výroba šampaňského je povolena ze tří odrůd, jimiž je rulandské modré, mlynářka a Chardonnay. Chardonnay – vyznačuje se jemným aroma a výraznou kyselinkou. Zraje pomalu a přináší svěží květinové a ovocné tóny. Pinot Noir – přináší aroma vyzrálého ovoce a dává šampaňskému potřebnou sílu a tělnatost. Šampaňské Meunier, v němž je odrůda mlynářka (meunière) zastoupena větším dílem, má poněkud menší potenciál k zrání.

  •  Dezertní víno

Dezertní víno je víno, které obsahuje vyšší podíl cukru či alkoholu. Cukr i alkohol může být uměle zvyšován během výroby. Dezertní vína bývají obvykle těžká, často sladká a používají se jako aperitivy, nebo jsou servírována ke sladkým dezertům. Využití záleží na konkrétním druhu vína; rozptyl je velmi široký, takže obecný charakter není snadné specifikovat.

  •  Medové víno

Medové víno je medovina vyráběná přírodním kvašením bez dolihování bez chemických přísad jako jsou kyseliny, kulér, stabilizátory, bez doslazování cukrem, a to za studena (bez vaření). Jedná se tedy o zcela přírodní produkt, jež si zachovává ty nejpříznivější léčivé účinky medu. Cenově se tato medovina pohybuje sice o třídu výše než běžné medoviny, což ale vyváží výsledná chuť, zdravotní účinky a v neposlední řadě i fakt že absence přidaného cukru a dolihování posouvá medové víno do kategorie výrobků vhodných pro diabetiky. Z hlediska nomenklatury se taková medovina (medové víno) řadí mezi tichá vína.

Základními složkami medoviny jsou med a voda. Vodu je ovšem možno nahradit ovocnou šťávou, dále je možno zvolit různé poměry v obou složkách a může se (během kvašení nebo dokvašování) ochutit nějakým druhem koření.

  • Velká balení (BiB)

Víno ve velkých baleních je výhodné pro velké společnosti. A vzhledem ke kvalitě vína je to ideální dárek.

  •  Vinné doplňky

Jste-li milovníci vína a chcete-li si zážitek z tohoto lahodného nápoje ještě umocnit, naleznete v této sekci pestrou nabídku potřeb a doplňků souvisejících s vínem.

Například, kvalitní zátka na víno zabraňuje oxidaci vína a přispívá tak k delšímu zachování jeho vůně a chuti.

Původ:

Původ a historie vína je nejasný. Réva vinná vznikla pravděpodobně z divokých forem na Blízkém východě, či oblasti středomoří.

Nález dosud nejstaršího místa, kde se vyrábělo víno ohlásili archeologové v roce 2010. Při vykopávkách v Arménii objevili zatím vůbec nejstarší vinařství na světě, jeho stáří datují na dobu před 6100 lety.

Stonky a semínka révy vinné byly nalezeny v okolí lisu ve velmi dobrém stavu.

V každém případě byla réva rozšířena již ve starověkém Egyptě a Orientě 3. tis. př. n. l.. Starověkým Řekům bylo známo víno dle zápisů lineárním písmem z doby Krétské a Mykénské kultury již 2. tis. př. n. l.. Řekové pokládali víno za dar boha Dionýsa.

Objev kvašení hroznů vznikl pravděpodobně náhodou, když v hliněné nádobě nebo měchu z kůže začaly divoké hrozny vlivem vysokých teplot a přírodní oxidace kvasit. Výsledkem bylo první alkoholické víno, magický dar přírody.

Nejstarší známé doklady o pěstování vína pocházejí z Gruzie, z období 6000 let před naším letopočtem. Kolem roku 4 500 před Kristem dorazilo víno na Balkán a stalo se součástí gastronomie starověkého Řecka a Říma.

Využití:

Víno jako univerzální přísada

Při správném použití, vhodné volbě druhu vína vzhledem k typu receptu a patřičném množství se dají vykouzlit velmi chutná jídla a nebo ta tradiční dostanou díky vínu nový aromatický kabát. Víno můžete používat v kuchyni po celý rok, ať už jste maso jedlíci, vegetariáni či vegani. Hodí se totiž k přípravě mnoha druhů pokrmů a sezónní zeleniny, rozumí si s houbami, ovocem i mořskými plody. Sladkosti vyladěné kapkou rosé či fortifikovaného vína se mohou stát vyhledávanou tečkou vaší slavnostní tabule.

Zajímavosti:

Léčivé účinky vína

Lékaři prokázali příznivé účinky pití vína na zdraví. Pijáci vína mají až o padesát procent větší šanci, že se jim vyhne infarkt, na rozdíl od zbytku běžné populace.

Důvodem, proč má víno tak příznivé účinky na zdraví, je resveratrol. Což je látka obsažená ve slupce vína – v červeném je jí více, protože u bílého vína se slupky při přípravě nelouhují v moštu, na rozdíl od červeného.

Resveratrol má skoro kouzelné vlastnosti: má schopnost bránit stárnutí buněk a organizmu, umí zpomalit procesy degenerace mozku nejen obecně, ale i u konkrétních nemocí jako je například Alzheimerova choroba. A dobře působí i na diabetiky. Resveratrol obsažený ve víně umí také aktivovat geny zodpovědné za delší život. Zkoumá se dokonce i jeho pozitivní vliv na nádorová onemocnění.

 Dobře víme, že pití malých objemů alkoholu snižuje výskyt srdečního selhávání, infarktu myokardu i jeho opakování, je menší výskyt mozkové mrtvice a úmrtnosti při vysokém krevním tlaku, menší výskyt cukrovky a nižší riziko úmrtí na její cévní komplikace. Malé denní dávky alkoholu rovněž snižují celkovou úmrtnost a prodlužují lidský věk při zachování nejen lepší tělesné, ale také duševní funkce.

9 faktů, které o víně možná nevíte

  1. Víno je věda I

Věda o víně se jmenuje enologie. Pokud se chcete stát enology, profesionálními specialisty na víno, zapište si enologii na Mendelově univerzitě v Brně.

  1. Víno je věda II

To poznal každý, kdo se do vinařské problematiky ponořil hlouběji. Víno se různí podle barvy, podílu zbytkového cukru, cukernatosti a odrůd, s vínem se pojí zajímavá a bohatá kultura stolování, přičemž zvláště správné skladování, dekantace nebo snoubení vína s pokrmy nejednomu často činí potíže.

  1. Víno léčí tělo i duši

O léčivých účincích pravidelného pití vína (v rozumném množství) se nepochybuje. Konzumace vína prospívá například trávení, krevnímu oběhu, srdci. Blahodárně víno působí rovněž na lidské sexuální libido.

  1. Víno nejen z hroznů

Jablečné víno alias "jabčák" není zdaleka jediným reprezentantem ovocných vín. Velmi oblíbená jsou též rybízová a bezová vína. Hlavně v Asii si pochutnáte na rýžovém víně, v Japonsku známém jako saké. Tzv. barley wine, víno z ječmene, zase vyzkoušíte pouze na britských ostrovech.

  1. Není červené jako červené

Tramín červený, pokud jste to nevěděli, není červené, nýbrž bílé víno. Přesvědčit se o tom můžete na vlastní oči.

Některá bílá vína jsou vyráběna z modrých hroznů a přezdíváme je klaret.

Při výrobě bílého vína se kvasí čistý mošt bez slupek. Právě slupky jsou zdrojem barviva, které se však do nápoje nedostane. Tato typická procedura výroby bílého vína se používá u červených hroznů "matoucích" odrůd jako Tramín červený.

  1. Šampaňské ≠ sekt

Pouze šumivé víno, při jehož výrobě byly použity hrozny odrůd Pinot Noir, Pinot Meunier nebo Chardonnay, posbírané ve vinařském regionu Champagne, na severovýchodě Francie, je možné označit jako šampaňské. Ostatní šumivá vína je náležité označovat slovem sekt.

  1. Víno dělá divy

Víno, s jeho povznášející účinky, tvořilo od pradávna součást nejrůznějších magických, později náboženských rituálů. Sakrální význam vína je znám nejen v křesťanství (svaté přijímání) a judaismu, ale významnou úlohu mělo víno při slavností boha Dionýse v antickém Řecku. Víno coby symbol krve se těšilo zvláštní úctě také ve starověkém Egyptě.

  1. Víno už něco pamatuje

Nejstarší známé doklady o pěstování vína pocházejí z Gruzie, z období 6000 let před naším letopočtem. Kolem roku 4 500 před Kristem dorazilo víno na Balkán a stalo se součástí gastronomie starověkého Řecka a Říma.

  1. Víno věčnou múzou

Básníci, spisovatelé, filmaři a další umělci ve víně odjakživa nacházeli inspiraci pro svoji tvorbu. Nejen nápoj samotný, ale zvláště jeho pěstování a sklizeň (vinobraní) figurují v poezii Jana Skácela i populárních komedií typu Bobule.

Zobrazení Mřížka Seznam

Produkty 1-24 z 2018

Stránka
na stránce
Nastavit sestupný směr
Zobrazení Mřížka Seznam

Produkty 1-24 z 2018

Stránka
na stránce
Nastavit sestupný směr