Česká a moravská vína

Definice:

Víno je nápoj získaný úplným nebo částečným alkoholovým kvašením čerstvých rozdrcených nebo nerozdrcených vinných hroznů nebo hroznového moštu.

Moravským a českým vínům věnuje poučený konzument na základě jejich jedinečné kvality postupně vyšší a zaslouženou pozornost.

Původ:

V některých publikacích se lze dočíst, že počátky pěstování vinné révy na jižní Moravě začínají ve 3. století a jsou spojeny s velkým rozmachem pěstování vinné révy v Pannonii za císaře Proba. Tato teorie je však dosti sporná. Přímé důkazy o výsadbě vinic v této oblasti pocházejí až z přelomu 8. a 9.století.

Moravští vinaři byli podporování i za vlády Karla IV., velkého příznivce vína. Ten jejich mladé vinice na dvanáct let osvobodil od daní a teprve z třináctého vinohradu odváděli „horníci“, což bylo staročeské označení vinařů odvozené od viničních hor, jak se tenkrát vinice nazývaly, desátek nájemci a 30 litrů králi. Již tehdy byl ale prodej vína značně omezený a podléhal přísné kontrole.

Základní surovinou pro výrobu bílého vína jsou hrozny tzv. bílých moštových odrůd révy vinné. Při jeho výrobě se rmut ihned lisuje a získává se čistý mošt ke kvašení. Pevné zbytky po lisování se nazývají matoliny. Odrůdy označované jako červené rovněž slouží k výrobě bílých vín. Bílé víno se však dá vyrobit i z modrých odrůd, pokud se zkvasí jen jejich mošt, který u většiny odrůd neobsahuje téměř žádná barviva. Bílé víno vyrobené z modrých hroznů bez nakvášení se může nazývat klaret.

Bílé víno se vyrábí z bílých i modrých hroznů révy vinné. Na rozdíl od vín červených či růžových vinař nepracuje u bílých vín s barvivy obsaženými ve slupkách bobulí. Hrozny se tak po sklizni vylisují a ihned začíná proces řízeného kvašení čistého vinného moštu. V současné době existuje mnoho způsobů, jak vyrobit bílé víno, ale princip je v základu podobný.

Výroba bílého vína je poměrně složitý proces, který vyžaduje spoustu práce a úsilí. Vše začíná již na vinici, kdy je třeba se o hrozny dobře postarat, protože ani sebešikovnější vinař dobré víno ze „špatných“ hroznů neudělá.

Využití:

Česká a moravská bílá vína jsou obvykle svěžejší, šťavnatější, s vyšším obsahem kyselin a často bývají bohatě aromatická. Velmi oblíbená jsou již jako mladá či do stáří několika let. Výjimkou však u řady odrůd nebývá ani potenciál k archivaci.

Česká a moravská bílé víno je nejuniverzálnější ze všech vín a jako takové nezná sezonu. Je vhodné pro každodenní i sváteční pití v průběhu celého roku. Bílé víno se podává nachlazené na teplotu 8–12 °C, přičemž mladá a méně aromatická vína chladíme více; zralá, aromatičtější vína pak méně.

Česká a moravská bílá podáváme v pořadí od mladších, méně aromatických a sušších po bílá starší, aromatická a s vyšším zbytkovým cukrem. Pro pití bílých vín jsou nejvhodnější sklenice o objemu 0,25–0,4 l. Víno naléváme jen cca do třetiny objemu sklenice, aby se v jejím zbytku mohlo dostatečně rozvinout aroma vína. Bílé víno zpravidla do nedopité sklenice nedoléváme, abychom uchovali jeho náležité nachlazení.

Zajímavosti:

Moravská a česká bílá vína dosahují cenných úspěchů i ve srovnání s konkurencí z vinařských velmocí a nejvyhlášenějších vinařství celého světa.

Na mezinárodních soutěžích pravidelně získávají četné medaile a jejich pověst dávno přesahuje uzavřené kruhy vinařských profesionálů.

Obecně se česky vinařství vyznačuje mimořádnou odrůdovou pestrostí, a to nejen v pěstování révy, ale i v jejím šlechtění.

Mezi česky nejběžnější, a tedy i nejoblíbenější odrůdy pro výrobu bílých vín patří Veltlínské zelené, které je vůbec nejpěstovanější odrůdou révy v České republice, Müller Thurgau, Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Sauvignon, Rulandské šedé, Chardonnay a další.

I přes jednoznačné odrůdové zaměření našich vinařů získávají na popularitě také cuvée, tedy vína vyrobená z více odrůd.

Nelze najít produkty odpovídající výběru.