Francouzská vína

Definice:

Víno je produkováno ve všech koutech Francie; v množství mezi 50 a 60 miliony hektolitry ročně nebo 7–8 miliardami lahví. Francie je také jedním z největších producentů vína na světě.

Francouzská vína jsou i přes vliv modernějších vín z Nového světa měřítkem standardu, tradice a hlavně špičkové kvality.

Základním principem označování francouzských vín je tzv. apelační systém, Appellation d'origine contrôlée (AOC).

Původ:

Historické záznamy o pěstování vinné révy a výroby vína jsou zde již v 6. století př.n.l. a většina regionů produkovala víno již v době římské říše.

Základní surovinou pro výrobu bílého vína jsou hrozny tzv. bílých moštových odrůd révy vinné. Při jeho výrobě se rmut (rozdrcené bobule) ihned lisuje a získává se čistý mošt ke kvašení.

Pevné zbytky po lisování se nazývají matoliny. Odrůdy označované jako červené (mají načervenalé bobule – např. Tramín červený) rovněž slouží k výrobě bílých vín.

Bílé víno se však dá vyrobit i z modrých odrůd, pokud se zkvasí jen jejich mošt, který u většiny odrůd neobsahuje téměř žádná barviva. Bílé víno vyrobené z modrých hroznů bez nakvášení se může nazývat klaret.

Francie je známá pro červené i bílé víno. Odrůda vína závisí na regionu.

Oblast Alsaska se rozkládá v severovýchodní Francii mezi městy Štrasburk a Mulhouse.

Je to prakticky jediná francouzská vinařská oblast, která svou pověst vybudovala na bílých odrůdových vínech, jako je Muškát, Ryzlink nebo Pinot Blanc.

Oblast Bordeaux, nacházející se v jihozápadní Francii okolo stejnojmenného města u ústí řeky Garonny do Atlantského oceánu, je největší vinorodou oblastí Francie. Z bílých odrůd vinné révy se pěstují především Sauvignon, Semillon a Muškát.

Korsika, někdy nazývaná „L'île de beauté“, tedy „Krásný ostrov“, leží u jižních břehů Francie a nabízí jak rosé, tak suchá bílá vína.

Využití:

Oproti červeným vínům se jedná o lehčí, bílá vína, která jsou vhodná jako doplněk k řadě pokrmům, ale samozřejmě i jako zasloužená odměna po náročném pracovním dni.

A když jsme u pokrmů, tak i k jejich výrobě se bílá vína používají a to především díky jejich kyselosti, vůni či schopnosti změkčit maso a odsolit šťávy, které se v rámci vaření vyprodukují.

Jak bílé víno ovlivňuje zdraví?

Je pravda, že nejčastěji se ve spojitosti s blahodárnými účinky na zdraví setkáváme především s vínem červeným. Řada výzkumů však potvrzuje pozitivní účinky i u bílého vína a mnohdy i vyšší. Obecně bylo víno od nepaměti považováno za lék, do určité doby bylo dokonce možné jej získat i v lékárně na předpis.

Zajímavosti:

12 zajímavým fakta

  1. Bílé víno se vyrábí jak z bílých, tak z červených hroznů. V druhém případě se u nás používají hrozny odrůd Tramín červený, Veltlínské červené rané nebo Rulandské šedé. Barvivo je u těchto hroznů přítomno pouze ve slupce (podobně jako u většiny odrůd modrých), při kvašení se ale rozpouští, takže se do výsledného nápoje prakticky nedostává.
  2. Aromatická vína jsou téměř bez výjimky bílá. Těch několik málo červených variant se neprosadilo.
  3. Vůni po citrusu či pomerančích lze nalézt takřka pouze u bílých vín. Díky tomu působí bílá vína svěžeji a lehčeji než vína červená. Co se týká alkoholu, nejsou bílá vína v zásadě lehčí než vína červená.
  4. Sladká vína se většinou vyrábějí z bílých odrůd révy vinné. Existuje sice několik druhů sladkých červených vín, zejména pak ty s vyššími přívlastky a vína ledová, ale jedná se spíše o výjimky. Nejslavnější sladká vína jsou výhradně bílá.
  5. Bílá vína jsou obvykle kyselejší než vína červená.
  6. Čím dále na sever je bílé víno pěstováno, tím více bude obsahovat kyselin.
  7. Bílé víno se vyrábí ve všech zemích světa, která se vinařstvím zabývají. Za typické lze ovšem považovat především země střední a severní Evropy, tedy Německo, severní Francii, Rakousko, Čechy, Moravu, Slovensko, ale i Maďarsko a Slovinsko.
  8. Velká bílá vína jsou nejtrvalejšími víny na světě. Některé skvosty vydrží po desítky let, a to díky vysokému obsahu cukru, částečně i kyselině nebo taninu.
  9. Staré přísloví říká, že bílá vína jsou letní a červená zimní. Je to nesmysl. Pravdou naproti tomu je to, že zima svědčí plným vínům a léto spíše vínům lehkým, a to bez ohledu na barvu. V létě více chutnají chladnější, v zimě pak teplejší vína. Mohou to ale být vína jak bílá, tak červená, mění se jenom teplota jejich podávání.
  10. Bílé víno prospívá zdraví. Z fenolů, které jsou prospěšné pro krev a krevní oběh, jich vlastní sice méně než víno červené, fenoly bílého vína jsou však efektivnější. Bílá vína jsou stejně fascinující a mnohostranná jako jejich červení souputníci.
  11. Móda pití levnějšího suchého bílého vína vznikla pravděpodobně v Paříži v 18. století. Aby Pařížané nemuseli platit spotřební daň, zvykli si pít víno přímo u producentů, mimo hradby města. Kabarety se přesunuly k řekám a staly se z nich tzv. Guinguettes (něco jako taverny).
  12. Po přepočtu na osobu jsou největšími „pijáky“ vína Portugalci, kteří si drží pohodlný náskok na Francouze nebo Italy. Do TOP 5 se vejdou ještě, pro někoho možná překvapivě, Švýcaři a Belgičané.
Nelze najít produkty odpovídající výběru.