Italská vína

Definice:

Itálie je domovem pro některé z nejstarších vinařských oblastí na světě. Italské vinařské oblasti jsou známé pro svou bohatou škálu stylů vína. Itálie, těsně následován ve Španělsku a ve Francii, je největším světovým producentem vína podle objemu. Jeho přínos je o 45 až 50.000.000 hl ročně, a představuje asi jednu třetinu světové produkce.

Není jen italská bílé vína vyvezeny na celém světě, to je také velmi populární u Italů. Italové pořadí pátá na seznamu světového spotřeby vína o objemu 42 litrů se spotřeba na osobu. Vinná réva se pěstuje téměř ve všech regionech země, a existuje více než jeden milion vinice obdělávaných.

Plná chuť a jemná vůně. To je charakteristika italských bílých vín. U nás je koupíte vždy za férovou cenu.

Původ:

Ačkoli vinná réva se pěstuje z divokého Vitis vinifera hroznů po tisíciletí, to nebylo až do řecké kolonizace, že vinařství vzkvétalo. Vinohradnictví bylo zavedeno do Sicílii av jižní Itálii ze strany Mycenaean Řekům , a byl dobře zavedený, kdy rozsáhlá řecká kolonizace událo kolem 800 před naším letopočtem. Bylo to během římské porážce Carthaginians (potvrzení mistři vinařství), ve 2. století před naším letopočtem, že italská produkce vína začala dále vzkvétat. Large-scale, otrok-provozované plantáže se objevily v mnoha pobřežních oblastech a rozšířila se do takové míry, že v inzerátu 92, císař Domitian byl nucen zničit velké množství vinic, aby se uvolnilo úrodnou půdu pro produkci potravin.

V roce 1963 byl zahájen první oficiální italský systém klasifikace vín. Od té doby, několik změn a doplnění právních předpisů byly provedeny, včetně hlavní změnou v roce 1992. Poslední modifikace, k němuž došlo v roce 2010, stanovil čtyři základní kategorie, které jsou v souladu s posledním nařízení EU v otázce vína (2008-09).

Využití:

Italská bílá vína, jsou jedny z oblíbených produktů milovníků kvalitních vín. Vždy se hodí k mořským plodům, rybám či lehkým salátům.

Oproti červeným vínům se jedná o lehčí, bílá vína, která jsou vhodná jako doplněk k řadě pokrmům, ale samozřejmě i jako zasloužená odměna po náročném pracovním dni.

A když jsme u pokrmů, tak i k jejich výrobě se bílá vína používají a to především díky jejich kyselosti, vůni či schopnosti změkčit maso a odsolit šťávy, které se v rámci vaření vyprodukují.

Jak bílé víno ovlivňuje zdraví?

Je pravda, že nejčastěji se ve spojitosti s blahodárnými účinky na zdraví setkáváme především s vínem červeným. Řada výzkumů však potvrzuje pozitivní účinky i u bílého vína a mnohdy i vyšší. Obecně bylo víno od nepaměti považováno za lék, do určité doby bylo dokonce možné jej získat i v lékárně na předpis.

Zajímavosti:

V bílých vínech lze ucítit velmi často aroma světlého ovoce, jako jsou např. citrusové plody, ananas, žlutý meloun, broskev, mango, a vonných květin, např. muškátu a růže, ale také lískové oříšky, sladké mandle, máslo či dokonce chlebovou kůrku.

A na základě studií zabývajících se polyfenolovými sloučeninami obsaženými v bílém víně bylo zjištěno, že tyrosol a kyselina kávová mají velmi silné antioxidační účinky. Kyselina kávová se také ukázala být jako velmi účinná při ochraně lidského organismu před nádorovými onemocněními a poškozením DNA.

12 zajímavým fakta

  1. Bílé víno se vyrábí jak z bílých, tak z červených hroznů. V druhém případě se u nás používají hrozny odrůd Tramín červený, Veltlínské červené rané nebo Rulandské šedé. Barvivo je u těchto hroznů přítomno pouze ve slupce (podobně jako u většiny odrůd modrých), při kvašení se ale rozpouští, takže se do výsledného nápoje prakticky nedostává.
  2. Aromatická vína jsou téměř bez výjimky bílá. Těch několik málo červených variant se neprosadilo.
  3. Vůni po citrusu či pomerančích lze nalézt takřka pouze u bílých vín. Díky tomu působí bílá vína svěžeji a lehčeji než vína červená. Co se týká alkoholu, nejsou bílá vína v zásadě lehčí než vína červená.
  4. Sladká vína se většinou vyrábějí z bílých odrůd révy vinné. Existuje sice několik druhů sladkých červených vín, zejména pak ty s vyššími přívlastky a vína ledová, ale jedná se spíše o výjimky. Nejslavnější sladká vína jsou výhradně bílá.
  5. Bílá vína jsou obvykle kyselejší než vína červená.
  6. Čím dále na sever je bílé víno pěstováno, tím více bude obsahovat kyselin.
  7. Bílé víno se vyrábí ve všech zemích světa, která se vinařstvím zabývají. Za typické lze ovšem považovat především země střední a severní Evropy, tedy Německo, severní Francii, Rakousko, Čechy, Moravu, Slovensko, ale i Maďarsko a Slovinsko.
  8. Velká bílá vína jsou nejtrvalejšími víny na světě. Některé skvosty vydrží po desítky let, a to díky vysokému obsahu cukru, částečně i kyselině nebo taninu.
  9. Staré přísloví říká, že bílá vína jsou letní a červená zimní. Je to nesmysl. Pravdou naproti tomu je to, že zima svědčí plným vínům a léto spíše vínům lehkým, a to bez ohledu na barvu. V létě více chutnají chladnější, v zimě pak teplejší vína. Mohou to ale být vína jak bílá, tak červená, mění se jenom teplota jejich podávání.
  10. Bílé víno prospívá zdraví. Z fenolů, které jsou prospěšné pro krev a krevní oběh, jich vlastní sice méně než víno červené, fenoly bílého vína jsou však efektivnější. Bílá vína jsou stejně fascinující a mnohostranná jako jejich červení souputníci.
  11. Móda pití levnějšího suchého bílého vína vznikla pravděpodobně v Paříži v 18. století. Aby Pařížané nemuseli platit spotřební daň, zvykli si pít víno přímo u producentů, mimo hradby města. Kabarety se přesunuly k řekám a staly se z nich tzv. Guinguettes (něco jako taverny).
  12. Po přepočtu na osobu jsou největšími „pijáky“ vína Portugalci, kteří si drží pohodlný náskok na Francouze nebo Italy. Do TOP 5 se vejdou ještě, pro někoho možná překvapivě, Švýcaři a Belgičané.
Nelze najít produkty odpovídající výběru.