Červená vina

Definice:

Vyrábí se pouze z modrých hroznů (protože červené barvivo se nachází pouze v těchto odrůdách, a to ve slupkách bobulí). Při jeho výrobě se mošt nechá několik dní kvasit se rmutem (nakvášení). Slupky tak zůstávají v kontaktu s kvasící šťávou. Kvašení probíhá delší dobu a zpravidla za vyšší teploty než u bílého vína. V červeném vínu jsou tak ve větší míře třísloviny.

Dělení:

  •  Francouzská vína

Francie vždy byla a stále je považována za nejdůležitější vinařskou zemi světa, i když o pozici největšího světového producenta vína se přetahuje s Itálií, v těsném závěsu se Španělskem. Francouzská vína jsou i přes vliv modernějších vín z Nového světa měřítkem standardu, tradice a hlavně špičkové kvality. Historické záznamy o pěstování vinné révy a výroby vína jsou zde již v 6. století př.n.l. a většina regionů produkovala víno již v době římské říše. Základním principem označování francouzských vín je tzv. apelační systém, Appellation d'origine contrôlée (AOC).

  •  Italská vína

Itálie je aktuálně největším výrobcem vína na světě a svou roční produkcí pokrývá cca 20% světové produkce vína. Historie vinařství v Itálii sahá do doby etruského a řeckého osídlení, v době římské říše byly vinohradnictví a výroba vín hojně rozšířené a dobře organizované. Římané byly průkopníky v produkci ve velkém měřítku a v technikách uchovávání vín, jako je výroba sudů a lahvování. V dnešní době jsou italská vína nedílnou součástí středozemní kuchyně a dotvářejí moderní a temperamentní životní styl.

Pro Itálii je typická velká rozmanitost odrůd, často autochtonních, pestrá škála vín a velký počet vinařských regionů, které pokrývají celou zemi, od hornatého severu až po horký jih, včetně ostrovů, které k Itálii patří. Italská vína jsou populární všude ve světě, setkáme se zde s lehkými, snadno pitelnými víny, ale i s plnými, komplexními a proslulými víny, jako jsou Barolo, Brunello di Montalcino, Chianti či Vino Nobile di Montepulciano.

  • Chilská vína

Chilská vína mají dlouhou historii pro vinařské New World regionu, jako tomu bylo v 16. století, když španělští dobyvatelé přinesli Vitis vinifera révy s nimi, když kolonizovali oblast.

Chile je země proslulá svými vynikajícími podmínkami pro pěstování vína. Mezi chilskými víny najdete nejčastěji odrůdu Chardonnay a Pinot Noir. I přes krátkou historii chilského vinařství je víno z Chile velmi populární. Chutné, ovocné chilské víno osloví laiky i skutečné znalce vín. Chilská vína nabízejí to, co podmiňuje vlastnosti velkých červených vín: plnost, jemnost, oheň. Údolí Aconcagua severně od Santiaga je například jednou z nejrenomovanějších oblastí pěstování modrých odrůd.

  • Argentinská vína

Tato země z jižního cípu Ameriky je pátou největší vinařskou zemí světa. Kořeny místního vinohradnictví nalezneme ve Španělsku - v průběhu španělské kolonizace přivezl Juan Cedrón první vinnou révu již v roce 1557. Katoličtí kněží poté zakládali vinice kolem svých klášterů, aby získali víno pro své svaté mše.

  • Vína z Austrálie a Nového Zélandu

Rostliny vinné révy byly do Austrálie přivezeny již v roce 1788 s prvními osadníky původní britské trestanecké kolonie. Vinařské regiony každého státu produkují vína různých odrůd a stylů, ovlivněná specifickým terroirem, klimatem a typy půdy.

Nový Zéland je výjimečná země a novozélandská vína jsou ve světě unikátní. Velmi speciální kombinace půdních typů, klimatu a čisté vody, inovativní duch místních vinařů a velký důraz na kvalitu, to vše společně přináší čistý, intenzivní a odlišný zážitek v každé sklence.

  •  Vína z Jihoafrické republiky

Jihoafrická republika je vyhlášená pěstováním vinné révy. Na stovkách hektarů zrají ty nejlepší odrůdy, ze kterých se vyrábí červené, bílé i růžové víno.

  • Gruzínská vína

Gruzie se právem může nazývat “kolébkou vína”, neboť archeologické nálezy poblíž Tbilisi velmi sofistikovaných vinařských artefaktů a peciček hroznů, které pocházejí z 6. tisíciletí před Kristem, potvrzují existenci vinohradnictví již před osmi tisíci lety. Původní předek révy vinné, Vitis vinifera sativa, rostl samovolně v celém kavkazském regionu.

  • Portugalská vína

Portugalsko má velmi dlouhou historii v pěstování vína, která se datuje ke Keltům, Féničanům, Řekům a Římanům. Portugalsko produkuje velmi kvalitní červená i bílá vína. Nejznámějším pojmem portugalského vína je dolihované Portské víno.

  • Česká a moravská vína

V České republice se pěstuje více než padesát odrůd, což zaručuje, že si to své oblíbené najde opravdu každý. Řada odrůd je navíc přímo na našem území vyšlechtěná, takže se jim zde také daří nejlépe a dávají zde ta nejkvalitnější vína. Mimořádnou pestrost oceňují rok co rok i degustátoři na vinařských soutěžích napříč celým světem.

Původ:

Červené víno se vyrábí kvašením vinných hroznů tmavé barvy. Obsahuje velké množství antioxidantů a jeho přiměřená konzumace má řadu pozitivních účinků na vaše zdraví.

Výzkumníci z floridské univerzity na Sicílii objevili v jeskyních nedaleko přístavního města Sciacca terakotové nádoby, v nichž se nacházely zbytky zřejmě červeného vína ze čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem. Sicilané se tak pravděpodobně stali nejstaršími vinaři na světě.

Někteří odborníci se domnívají, že člověk víno vyráběl už před deseti tisíci lety, ačkoliv dosud nejstarší nalezené stopy malvidinu, barviva typického pro mladá červená vína, pocházejí z Arménie a datují se do doby před šesti tisíci lety.

Předpokládá se, že červené hrozny jsou mnohem starší než bílé víno. Je to tím, že žluté a zelené hrozny se původně mutací vyvinuly z červených vinných hroznů. Důkazem může být stejná DNA u Pinot Noir a Pinot Blanc.

První zmínky o výrobě a konzumaci červeného vína pocházejí z doby asi 6000 let před naším letopočtem. Jedná se o oblast hlavně Gruzie a Íránu. Časem se usadilo v Egyptě, kde o něm víme mnoho a to hlavně z náhrobních maleb. Oblibu si získalo i u Řeků, kteří se vše naučili od Babyloňanů. Řekové své znalosti předávali dále, hlavně Římanům. Ti založili hlavní vinařské oblasti Francie a Německa, které se využívají dodnes.

Využití:

Červené víno se aktivně používá při vaření. Možnosti využití vína v kuchyni jsou takřka neomezené. Víno má totiž tu úžasnou vlastnost, že pokrmu, jehož se stává součástí, předává své aroma a prohlubuje jeho chuť při dodržení několika jednoduchých zásad.

Víno jako přísada předá pokrmům vždy něco ze své chuti, těla, kyselosti a aromatu. Některé pokrmy můžete vylepšit, když je budete před vlastním vařením, pečením nebo grilováním buď marinovat v samotném víně, nebo v marinádě, kterou si připravíte smícháním vína, bylinek a dalších ingrediencí. Marinovat můžete jak maso tak i kousky zeleniny.

Zajímavosti:

Červené víno a cukrovka

Byla provedena studie na více než 70 000 osobách. Tato studie trvala po dobu 5 let. Výsledky ukázaly, že mírné pití (což je třikrát až čtyřikrát týdně) snížilo riziko diagnózy diabetes mellitus 2. typu o 32% u žen a o 27% u mužů.

Bylo zjištěno, že červené víno je obzvláště vhodné pro snížení rizika vzniku cukrovky, protože polyfenoly v červeném víně pomáhají pěkně řídit hladinu cukru v krvi.

V červených vínech obecně je procyanidinů téměř dvacetkrát více než v bílých.

Pití 1 – 2 sklenice červeného vína denně může snížit riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění a mozkové mrtvice. Nicméně konzumace většího množství červeného vína naopak riziko těchto onemocnění zvyšuje.

Červené víno má i řadu dalších léčivých účinků, především díky tomu, že obsahuje hodně silných antioxidantů.

Konzumace červeného vína je spojována se snižováním rizika vzniku následujících onemocnění:

  1. Rakovina: Studie naznačují, že střídmá konzumace červeného vína snižuje riziko některých druhů rakoviny, včetně rakoviny tlustého střeva, vaječníků, prostaty a bazaliomu (nádor kůže).
  2. Demence: Konzumace 1 – 3 skleniček vína denně je spojována se snížením rizika vzniku demence a Alzheimerovy choroby.
  3. Deprese: Studie provedená na lidech středního věku a seniorech naznačuje, že ti, kdo konzumují 2 – 7 skleniček červeného vína mají nižší riziko, že u nich propukne deprese.
  4. Inzulinová rezistence: Pití 2 skleniček běžného nebo dealkoholizovaného vína denně po dobu 4 týdnů může snížit inzulinovou rezistenci.
  5. Cukrovka druhého typu u žen: Střídmá konzumace červeného vína snižuje riziko vzniku diabetu druhého typu u žen.

Ale nezapomeňte: Nadměrná konzumace alkoholických nápojů může být k dispozici na alkoholu, jaterní cirhóze a přibírání na váze. Zvyšuje se riziko deprese, řady závažných onemocnění a předčasné smrti.

Zobrazení Mřížka Seznam

Produkty 1-24 z 726

Stránka
na stránce
Nastavit sestupný směr
Zobrazení Mřížka Seznam

Produkty 1-24 z 726

Stránka
na stránce
Nastavit sestupný směr