Balený chléb

Definice:

Balený krájený chléb různých druhů je dnes již samozřejmou součástí sortimentu chleba, vyhovující hygienickým požadavkům kladeným na takovýto typ výrobků.

Jednou z hlavních podmínek pro balení je tedy správné zchlazení výrobku. K balení se používají nejrůznější fólie, které jsou většinou nepropustné pro vodní páru, která se uvolňuje z výrobku a může při kolísání okolní teploty kondenzovat na vnitřní straně obalu, což se potom jeví spotřebiteli jako „zapaření“ či „orosení“ výrobku. Vnitřním orosením obalu se vytvářejí podmínky pro event. pomnožení nežádoucích mikroorganismů, zejména plísní.

Jejich vzniku by ale mělo zabránit jednak krátkodobé tepelné opracování při balení ve smršťovacím tunelu, jednak těsné stažení folie kolem výrobku, kterým se vypudí z vnitřku obalu vzduch potřebný k rozvoji plísní.

Dělení:

Speciální

Kromě mlýnských výrobků z pšenice a žita obsahuje i další složku (obiloviny, obilné vločky, klíčky, olejniny, luštěniny, brambory, zeleninu apod.) v množství nejméně 10 procent.

Veka

Veka je bílé pečivo z pšeničné mouky, zpravidla oválného tvaru podobného tvaru rohlíku. Je však celkově větší (do šířky i délky) a nadýchanější. Příčně nakrájená se používá v Česku zejména k tvorbě obložených chlebíčků. Její původ je ve Francii.

Bezlepkový

Ve dvacátém století bylo objeveno velmi nebezpečné onemocnění - celiakie. Holandský pediatr Dickie zjistil příčinu celiakie a spojil ji se spotřebou lepku. Tato látka deaktivuje klky na stěnách žaludku, které se účastní trávicího procesu. Výsledkem je, že jídlo není tráveno, takže tělo nedostává správné množství vitamínů, stopových prvků a živin.

Dr. Dickie navrhl, aby jeho mladí pacienti jedli pouze bezlepková jídla.

Původ:

Jiná země, jiný mrav…a také i jiný chléb. Pro střední a východní Evropu byl po staletí nejtypičtější tmavý chléb žitný, ve Francii, Itálii a středomoří byl oblíbený pouze pšeničný. Švýcaři mívali rádi špaldový chléb (primitivní odrůda pšenice), Norové si pekli chléb z ječmene, Skotové do něho dávali oves a v Severní Americe se zase po staletí pekl chléb kukuřičný. Nejznámější druhy chleba v zahraničí:

Bagel – kulaté kynuté pečivo ze žitné mouky s otvorem uprostřed, podávané buď jako příloha (cibulový, sýrový i sladký skořicový), nebo samostatně s oblohou.

Ciabatta – italský chléb křupavé kůrky, zadělaný olivovým olejem. Těsto je tužší, často s přídavkem bylin.

Maces – židovská chlebová specialita z nekysaného těsta, podobná krekru.

Nán – indický kvašený chléb z bílé mouky ve tvaru velké kapky (slzy).

Pumprnikl – tmavý žitný, těžký chléb s výrazně nakyslou chutí původem z Německa, vaří se v páře.

Pita – arabská bílá i celozrnná chlebová placka, často plněná masem či zeleninou.

Tortilla – mexické nekynuté pečivo z kukuřičné mouky, které se připravuje na rozpálené plotně.

Využití:

Strouhanka

Také chlebová strouhanka slibuje slastné křupnutí – a skýtá celou řadu možností.  „Starý chleba se často nosí do lesa zvěři. Takže když jsme vymysleli pokrmy ze zvěřiny, tak jsme třeba srnčí hřbet posypali pikantní drobenkou právě z chlebové strouhanky. Stačilo vzít vnitřek starého chleba a opéct ho na tuku s jalovcem, trochou jehličí a soli. Přidat lze brusinky nebo třeba jedlé kaštany.“

Zahušťování

Starý chleba využijete i k zahušťování a zároveň dochucení polévek a omáček. Například do kysela se chleba hodí dokonce líp než mouka, právě pro svou kyselost. I kulajdě dodá vyzrálý chléb hutnější chuť. „Skvělý je i do omáček, třeba do guláše, který se navíc často jí s chlebem.“

Salát Panzanella

Základem je čerstvá zelenina, hlavně rajčata („Můžete použít i fenykl, řapíkatý celer, okurky…“ ), a opečený chleba, nakrájený na kostky. Přidejte spoustu olivového oleje, vinagret a bylinky podle chuti a momentálních zásob. „Chleba pěkně nasákne šťávou ze zeleniny a oleje, a to je potom taková dobrota!“

Zajímavosti:

Chléb ve světě rekordů

Chléb se také stal předmětem světových rekordů. V roce 2005 v Portugalsku upekli dle tradiční portugalské receptury bochník chleba s neuvěřitelnou délkou 1 211,6 metrů. Zapsal se tak do Guinessovy knihy rekordů jako největší bochník chleba na světě. Výroba trvala 59 a půl hodiny a podílelo se na ní více než 100 pekařů. Na každý metr chleba se spotřebovala 4 kila mouky, 2,5 litrů vody, 200 gramů kvasu, 100 gramů soli a 2 kila uzené vepřové klobásy. Pochutnali si na něm pak 15 000 lidí. Brazílie se pyšní rekordem největšího bochníku chleba z roku 2008, ten vážil 1 571 kilogramů.

Zobrazení Mřížka Seznam

Produkty 1-24 z 26

Stránka
na stránce
Nastavit sestupný směr
Zobrazení Mřížka Seznam

Produkty 1-24 z 26

Stránka
na stránce
Nastavit sestupný směr