Zelenina

Definice :

Konzervovaná zelenina se používá jako koření do masa a ryb.

Marinování je proces impregnace potravin (nejčastěji zeleniny, ale je možné marinovat maso a mléčné výrobky) v tekutině se solí, octem a kořením. Při konzervování zelenina chrání kyseliny  potravin před patogenními a hnijícími bakteriemi. Tento způsob vaření zeleniny pomohl zachovat sklizeň na zimu. je nutné odlišit marinádu, kde konzervační účinek vzniká umělým vytvářením kyselého prostředí od solanky.

Co je Konzervovaná Zelenina

Jedná se o způsob konzervování zeleniny, prováděný bez přístupu vzduchu, ve slaném nálevu nebo octu. Kvašení probíhá pomocí bakterií mléčného kvašení, což znamená anaerobní fermentací. Angličané nazývají kvašenou zeleninu „pickles", toto označení se však používá nejen ve Velké Británii. Při mléčném kvašení vzniká větší množství vitamínu C, enzymů, laktobacilů a kyseliny mléčné, která zajišťuje stabilitu zeleniny. Naši předkové v Čechách a na Moravě tímto způsobem konzervovali zejména hlávkové zelí. Kvašení a konzervování zeleniny můžeme použít i na jiné druhy, jako je mrkev, cibule, ředkve, ředkvičky, červená řepa, okurky, cukety, růžičky květáku, kapusta, přičemž zelenina má mít hezký vzhled, má být dobře vyzrálá a nesmí být zkažená. Výhodou konzervované zeleniny je kromě blahodárných účinků na naše zdraví také dlouhá trvanlivost, dobrá chuť a možnost tímto způsobem zpracovat i malé množství zeleniny.

Dělení:

Okurky a cibulky - Sterilovaná konzervovaná zelenina vícedruhová v kořeněném sladkokyselém nálevu, podélně tříděné 5 – 8 cm.

Celistvé plody okurek a cibulky s nálevem a ozdobnými přísadami, hermeticky uzavřené ve skleněném obalu, tepelně ošetřené sterilací.

Řepa a kořenová zelenina - Červená řepa má nejvíc vitamínů a hodnot jako syrová, konzervace řepy má pro hospodyňku smysl. I těch vitamínů, minerálů a dalších hodnotných látek po zavařování červené řepy zůstane ještě dostatek.

Červená řepa je dobrým podpůrcem imunity, regeneruje organismus, podporuje růst tkání, má pozitivní vliv na funkci kardiovaskulárního systému, používá se při léčbě rakoviny a zároveň má preventivní účinky vůči této chorobě. Dnes se jí obvykle jenom kořen, a to syrový, vařený, nakládaný v octovém nálevu nebo konzervovaný. Konzervovaná kořenová zelenina obsahuje Vitamín A, Vitamín C, draslík, hořčík a vláknina – mohou pomoci bojovat proti rakovině, cukrovce, obezitě a zánětlivým onemocněním jako je srdeční choroba a artritida.

Faferonky a papriky - Papriky obsahují více vitamínu C než citrusové plody, dále v nich najdeme vitamíny skupiny B, vitamín E, provitamín A (více v červených odrůdách). Je také bohatým zdrojem draslíku, hořčíku a fosforu, obsahuje i slušné zásoby zinku, mědi, železa a jódu.

Kukuřice - Kukuřice je výsledkem přirozeně se vyskytující recesivní mutace v genech, které kontrolují konverze cukru na škrob uvnitř ENO z kukuřičných zrn. Na rozdíl od pole kukuřice odrůdy, které jsou sklizeny, když zrna jsou suché a zralé (dent stupeň), kukuřice se vybral, když nezralé (stupeň mléko) a připraveny a jeden jako zelenina, spíše než zrno. Vzhledem k tomu, proces zrání zahrnuje konverze cukru na škrob, kukuřice obchody špatně a musí se konzumují čerstvé, konzervované nebo zmrazené, předtím, než se stanou jádra těžké a škrobnatých.

Zázvor a bambus - Nakládaný zázvor je pikantní, sladký i slaný a výrazný. Nakládaný zázvor má své příznivce i odpůrce po celém světě. Sushi si ale bez něj už nedovedeme představit. V Indii a Číně se zázvor používá už více než tři tisíciletí, a to i pro své příznivé účinky na zdraví.

Zázvor pomáhá při léčbě a prevenci nachlazení a chřipky nebo proti nadýmání a zažívacím potížím. Kromě toho je plný vitamínů – A, B1, B2, C a E – a minerálních látek, jako je sodík, draslík, vápník, železo, fosfor a hořčík. Pikantní chuť přináší zázvoru gingerol.

Rajčata-Sušená rajčata,Celá a krajena,protlaky a pyré - Rajčata mohou být na kostičky, kaší nebo drcený, a další typické přísady použity, zahrnují cibule, česnek, zázvor, cukr, sůl, ocet a koření. To může být připraven s použitím zralá červená rajčata nebo zelená rajčata . To může být jeden čerstvý po přípravě, skladovat v ledničce a může být do lahví nebo konzervované a uložit pro pozdější použití. Domácí rajčata chutney, který je konzervovaný mohou mít zlepšenou chuť, v důsledku složek smísit, pokud je výrobek se uloží.

Olivy a kapary

Olivy - Kromě zelených oliv, které se sklízejí na podzim, existují i tmavé olivy sklízené začátkem prosince. Nejde o odlišnou odrůdu. Zelené olivy jsou jen nezralou formou oliv tmavých.

Vyrábí se z nich velmi kvalitní olivový olej a používají se také v různých jídlech. Kvality oliv a olivového oleje využívali již staří Řekové. Olivy mají podle vědců velmi kladný vliv na lidský organismus. Díky svým detoxikačním účinkům hrají velkou roli v boji proti stárnutí, civilizačním a srdečním chorobám, olivový olej lze využít v léčbě mnohých kožních onemocnění. Zlepšují trávení a chuť k jídlu.

Kapary - jsou nerozvinutá poupata květů keře kapary trnité, naložená v soli nebo solném nálevu, případně v solném nálevu s vinným octem. Nejlepší kapary pocházejí z francouzského Provence a jsou nazývány „nonpareilles“ (nesrovnatelné). Používají se tedy hodně ve středomořské kuchyni (italské, španělské, řecké), do salátů, omáček, na těstoviny, pizzu i k různým masům jako je ragú, mleté řízky nebo ryby či jehněčí speciality.

Artyčok a ostatni - Artyčok je velmi zdravá zelenina má velmi dobrý vliv na naše zdraví a podporuje naše trávení, obsahují hodně karotenu, vitaminu B.

Zelí - Kysané zelí (kyselé zelí) je jemně nakrájené hlávkové zelí, které bylo zkvašeno za pomoci bakterií mléčného kvašení (Leuconostoc, Lactobacillus a Pediococcus). Má charakteristickou kyselou chuť způsobenou kyselinou mléčnou, která vznikla kvašením cukrů obsažených v nakrájeném zelí.

Směsi - Zpracovaná zelenina. Konzervovaná zelenina vícedruhová (směsi a saláty)

Houby - Houby se dají konzervovat více způsoby. Sušit, nakládat do octového nálevu či soli, zkvašovat, upravovat na různé výtažky nebo prášky a také se dají nakládat do čisté vody. Konkrétní způsob volíme především podle druhů hub. Rozhodující nejsou při tom vlastnosti hub za čerstva, ale po konzervaci.

Původ:

Počátky průmyslové konzervárenské výroby v českých zemích spadají do konce 19. století. Do té doby převažoval domácký, sezónní a spotřebitelský charakter této produkce zaměřený na jednoduché, zkušeností podložené způsoby konzervace (sušení  ovoce, vaření povidel  a zavařenin, nakládání ovoce do medu a zpracovávání zelí kysáním). V první třetině 20. století, v období před druhou světovou válkou, procházela konzervárenská výroba postupným rozvojem, kdy se střídají období konjunktury a recese. V této době docházelo k rozšiřování celkového objemu i sortimentu konzervárenské výroby, zavedly se výroby nové (produkce džemů, proslazeného ovoce, dezertních vín, nových druhů kompotů, ovocných sirupů, konzervované zeleniny ve slaném nálevu, sušené zeleniny atd.). Kvalitu konzervárenské produkce ovlivnilo např. i používání práškového pektinu při výrobě ovocných pomazánek od poloviny 20. let či povolení chemických konzervačních činidel ke konzervaci polotovarů v polovině 30. let.

Konzervárenské závody v té době byly rozmisťování zejména do míst produkce surovin (jižní Morava, Haná, Polabí atd.) ale i odbytišť výrobků (okolí Prahy, jižní Morava pro blízkou Vídeň). Konzervárenské závody té doby však byly nerozvinuté a slabé, o čemž svědčí nízká koncentrace výroby a centralizace kapitálu, kdy za jediný úspěšný příklad centralizace lze považovat vytvoření nákupního a prodejního družstva Znojmia, spol. s r.o., na jižní Moravě, těžícího zejména z obliby sladkokyselých sterilovaných okurek vyráběných od roku 1929. Většina konzervárenských závodů té doby doplňovala výrobu mající stále sezónní charakter řadou přidružených výrob (zejména s výrobou lihovin, octa, hořčice či konzervovaných ryb).

Využití:

Léčivé účinky konzervované zeleniny

Konzervovaná zelenina je zdrojem vitamínů C, B1, B2, B6, K2, enzymů, hořčíku, draslíku, fluoru, laktobacilů a kyseliny mléčné. Konzervovaná zelenina pomaha  laktobacilem měnit sacharidy obsažené v zelenině na kyselinu mléčnou, znásobuje obsah vitamínu C, podporuje tvorbu a využití vitamínů skupiny B. Konzervování zeleniny narušuje pevné vazby mezi vlákninou a živinami, čímž mnohonásobně zvyšuje dostupnost živin pro trávicí šťávy a živiny se následně při průchodu střevem uvolňují do krve ve větším množství.

Konzervovaná zelenina obsahuje vitamín K2, kterého má na rozdíl od vitamínu K1 mnoho lidí nedostatek. Zdrojů vitamínu K2 není mnoho, je obsažen v kvalitních potravinách živočišného původu, v potravinách z velkovýroby bychom ho marně hledali. Dalšími zdroji vitamínu K2 je kvašená zelenina a sójové výrobky, jako je sójový sýr natto a další výrobky ze sóji, zpracované tímto způsobem, což znamená fermentací.

Vitamín K2 pomáhá zabudovat vápník do kostí a zubů, podporuje činnost srdce a je prevencí proti rakovině.

Konzervovaná zelenina podporuje trávení, výrazně posiluje imunitní systém, podporuje tvorbu krve, hormonů. Pomáhá také proti únavě, zvyšuje odolnost proti stresu, snižuje vysoký krevní tlak, podporuje vylučování toxických látek z těla, při snížené funkci štítné žlázy, Konzumace  Konzervovaná zeleniny nalačno pomáhá také proti bolestem hlavy.

Zajímavosti:

Konzervace - je způsob, jak zachovat potraviny (výroba konzerv), je technicky zpracovat potraviny, aby se potlačil život zkažených produktů mikroorganismů. Stejně jako některé další způsoby, jak zvýšit trvanlivost potravin.

V širokém slova smyslu se konzervování týká jakéhokoli procesu, který významně prodlužuje konzervaci produktů ve vhodné formě pro spotřebu. Hlavním úkolem konzervování snížit hladinu vodní aktivity na minimální úroveň, která zbavuje škodlivé mikroorganismy stanoviště pro další vývoj a poškození produktu.

Nejzdravější konzervací zeleniny je mléčné kvašení. Konzumace konzervované zeleniny zvyšuje imunitu a celkově posiluje organismus. Je to dáno probiotickými bakteriemi, které při kvašení vznikají. Probiotika mají pozitivní vliv na naši střevní flóru a ta ovlivňuje imunitu.

Vědci zjistili, že zelenina vařená, nebo ohřívaná v mikrovlnce ztrácí svoje zdraví prospěšné látky až z 80%.

Konzervace je rozdělena do souboru opatření k izoluje produkt, ničí bakterie a spory v něm, změní jeho složení a podmínky skladování, aby se zabránilo vzniku mikroorganismů v něm, chrání produkt před zničením pod vlivem vysokých teplot a slunečního světla.

Konzervovaná zelenina v plechovce má nejdelší trvanlivost. Je bezpečná pro konzumaci po dobu jednoho roku, i mnohem déle. Součástí celého procesu je tepelné ošetření - blanšírování, proto je konzervovaná zelenina velmi podobná zelenině vařené. V poslední době byly vyvinuty konzervační postupy bez tepelného ošetření s cílem zachování textury a hladiny živin na maximální úrovni.

Ačkoliv při konzervaci zeleniny dochází ve srovnání s mrazením k větším ztrátám živin, v průběhu skladování jsou ztráty nižší než u čerstvé nebo mražené zeleniny. Lykopen, antioxidant v rajčatech, vzbudil pozornost, když v konzervovaných rajčatech byla stanovena jeho hladina vyšší než v rajčatech čerstvých. To může být způsobeno tím, že při konzervaci se více uvolňuje, ale zůstává stabilní. Minerální látky a vláknina jsou při zpracování rovněž stabilní, takže hladina těchto živin je velmi podobná ve všech třech typech zeleniny.

Zobrazení Mřížka Seznam

Produkty 1-24 z 571

Stránka
na stránce
Nastavit sestupný směr
Zobrazení Mřížka Seznam

Produkty 1-24 z 571

Stránka
na stránce
Nastavit sestupný směr