Džusy a ovocné nápoje

Definice:

Džus (z angl. juice [džu:s], šťáva) je šťáva připravená lisováním ovoce nebo zeleniny. Existují džusy jednodruhové nebo smíšené z několika druhů ovoce. Oblíbený je například pomerančový džus, který je vyráběn z plodů pomerančovníku. Džusy se dodávají i ve formě koncentrátu a ředí se pak do původní hustoty vodou. Koncentrát může být vyroben na místě sběru a převezen do jiného zpracovatelského závodu poblíž místa prodeje a doplněn vodou tam (v podstatě to znamená vyloučení vody, která je v ovoci nebo zelenině obsažena, z procesu přepravy na místo určení, a tedy i určité snížení nákladů). Většinou ale dojde i k většímu či menšímu zhoršení chuti. Džusy z čerstvého ovoce nebo zeleniny, které neprošly dehydratací, jsou většinou chutnější a dražší. Většinou se prodávají 100%, které by měly dosahovat stejného poměru obsažených látek jako původní šťáva, k dostání jsou ale i levnější řidší varianty (ty se nazývají nektary). Aby se zvýšila trvanlivost džusů při běžném prodeji, jsou pasterizovány, podobně jako mléko. Protože na ovocný obsah má vliv sluneční světlo, balí se džusy do světlo nepropouštějících krabic. Při delším působení běžné teploty a světla může u některých džusů (např. jablečných) docházet k fermentaci.

Džusy obsahují především množství vitamínů rozpustných ve vodě, jako je například vitamín C; druh a množství obsaženého vitamínu či obsažených vitamínů závisí na ovoci nebo zelenině, z kterých se skládají.

Pro ovocné nápoje platí závazné označení[kde?] podle podílu přírodní ovocné šťávy nebo koncentrátu (koncentrát je vylisovaná a zahuštěná ovocná šťáva, do níž bylo při výrobě nápoje vráceno stejné množství vody, které bylo při koncentraci odstraněno).

Dělení:

  • Čerstvé džusy nebo fresh džusy - je čerstvě vymačkaná nebo vylisovaná šťáva z ovoce či zeleniny bez dalších přidaných látek. Nejedná se o koncentrát. Můžeme zakoupit ve fresh barech, kavárnách i obchodech.
  • 100% džusy obsahuje 100 % ovocného podílu. Do šťávy není povoleno přidávat další látky kromě vitaminu C a kyseliny citrónové. 100% ovocná šťáva je vyrobena z koncentrátu, nebo vymačkáním šťávy lisováním, která je rovnou stáčena do obalu. Jestli je šťáva z koncentrátu, zjistíme jednoduše na obalu, kde to musí být uvedeno.
  • Nektary zpravidla obsahuje 25–50 % ovocného podílu (dle použitého druhu ovoce), do kterého mohou být přidány další látky jako je cukr, glukózo-fruktózový sirup či aromata. Vyhláška povoluje různé druhy ovocné/zeleninové složky míchat.
  • Ovocné nápoje - už obsahuje maximálně 25 % ovocného podílu a tak se v obchodech můžeme setkat i s koncentrací ovocné složky v podobě 3 %. Zbytek tvoří pitná voda a takový nápoj může obsahovat barviva, konzervanty, aromata a umělá sladidla.
  • Mošty je šťáva, která vznikla lisováním ovoce (kdo z nás si někdy nezkoušel vyrobit mošt z jablek?) a většinou bývá pasterizována. Jablečný mošt ze samosběru nepodléhá pasterizaci a jeho trvanlivost je +-3 dnů.
  • Smoothie je mixovaný nápoj s hlavní složkou tvořenou syrovým ovocem, nebo zeleninou (či kombinace obojího) a s dalšími možnými složkami jako jsou voda, led, mléčné produkty (mléko nebo jogurt) a sladidly (zejména med).
  • Kokosové vody Kokosová voda je čirá tekutina nacházející se ve středu mladých zelených kokosů, tedy než začnou tvořit bílou dužinu. Kokosová voda neobsahuje tuk. Když kokos uzraje, je hnědý a ž bílé dužiny pak lze vyrobit kokosové mléko nebo olej. Mladá kokosová voda je z kokosu, který zraje na stromě 5-7 měsíců. Když zelený kokos postupně zraje, začíná být voda kalná a objevuje se olejnatá chuť a zápach.
  • Dětské nápoje

Původ:

Výroba šťáv vymačkaných z ovoce byla známá už ve starověku, často se jednalo o hroznovou šťávu, která byla dále využívána k výrobě vína. První písemná zmínka o mechanické výrobě džusu pochází ze svitků, které byly objeveny u Mrtvého moře, z prvního století před naším letopočtem. Píše se zde o lisování granátového jablka a fíku a jejich zdravé šťávě. První džus v podobě, kterou známe dnes, byl připraven až v 16. století a jednalo se vlastně o citronádu. O století později se začal vyrábět i pomerančový džus.

Už v té době trápily především evropské námořníky kurděje, které způsobovaly malátnost, krvácivost dásní, bolesti svalů a kloubů, různé otoky a v extrémních případech i smrt. Příznaky znal téměř každý, ale až do poloviny 18. století nikdo nevěděl, jak nemoc léčit. Na to přišel až skotský lodní lékař James Lind, který díky pokusu s 12 pacienty přišel na to, že na kurděje zabírá každodenní konzumace citrusového ovoce. Tento poznatek vedl britské námořnictvo k tomu, že od roku 1867 zavedlo povinnost, aby posádky při plavbách měly dostatečnou zásobu citrusových džusů.

Ovocné nápoje našich předků

Podobně jako pokrmy z ovoce, tvořily už od pradávna ovocné nápoje nedílnou součást jídelníčku našich předků. Sladké ovocné šťávy vždy platily za vyhledávanou lahůdku, přičemž již ve středověku a raném novověku jim – především v kombinaci s různými bylinnými extrakty - byly přičítány léčivé schopnosti. Příprava ovocných šťáv se stala skutečným uměním zvláště v 16. a 17. století, kdy se sirupy, tak zvané „zofty" vyráběly z téměř veškerých druhů ovoce a z květů některých aromatických rostlin.

Například višňový sirup se připravoval z uvařených višní a ze šťávy, která tímto způsobem vznikla, jablečný z pokrájených, oloupaných a prolisovaných jablek. Přidávala se i oslazená voda z ovocných jader a pecek, vyvařených samostatně. Malinový, jahodový a morušový sirup se připravoval z čisté oslazené šťávy bez přidání vody. Pro přípravu šťáv, které nahrazovaly v minulosti drahé a dovážené citróny, se až do 18. století používaly plody dřišťálu. Takřka legendárním nápojem se stalo „malvazí" z hrušek, na jehož přípravu se používaly nastrouhané sladké plody, jejichž šťáva se vytlačila a vařila tak dlouho, až se jí třetina vypařila. Potom se nalévala do malých dubových soudků, v nichž se nechávala rok i delší dobu odležet.

Samostatnou skupinu představují alkoholické nápoje z ovoce, které se rozlišují na různá vína a pálenky. Ovocná vína se vyráběla podomácku buď macerováním (louhováním v alkoholu), nebo kvašením a často měla vysoký obsah lihu. V minulosti se podávala především jako lék proti horečkám a při zažívacích potížích. Jejich častým přídavkem býval puškvorec, kmín, rozmarýn nebo jalovec.

Pálenky („kořalky") se od 12. století připravovaly destilováním, jehož znalost souvisela se šířením lékařských dovedností v prostředí monastických klášterů – v našem prostředí především řádových domů benediktinů a cisterciáků. Až do husitských válek byly tyto kláštery pravděpodobně hlavními producenty tvrdého alkoholu, avšak většinou se jednalo o vinné nebo obilné pálenky. Ve 14. a 15. století byly vinopalny zakládány také ve městech. Můžeme předpokládat, že jak klášterní, tak měšťanské palírny se zaměřovaly na zpracování části úrody vinné révy, jejíž pěstování bylo i na Českobrodsku a Kolínsku vcelku rozšířeno až do konce 18. století. Zde vyrobené víno ovšem, vzhledem k místním klimatickým podmínkám, jistě nedosahovalo požadované kvality, takže bylo ideální surovinou pro další zpracování. Dále se pro výrobu pálenek používalo pivo a slad, zdá se, že ovoce zde pro tento účel ve starším období bylo vyhledáváno nejméně. Pálenky se všeobecně nazývaly „aqua vitae" (živá voda), a užívaly se – či spíše doporučovalo se je užívat v malých dávkách jako lék na zažívání, podpoření krevního oběhu, prodloužení života, léčbu psychických poruch, neštovic nebo obrny.

Především od poloviny 19. století vznikalo na území našeho regionu poměrně velké množství palíren, jejichž zánik vesměs přinesla změna politických poměrů po roce 1948. Toto téma se bohužel dodnes nedočkalo odpovídajícího odborného zpracování, takže je velmi obtížné rekonstruovat sortiment jejich výrobků. Přesto se zdá, že jejich hlavním zaměřením nebylo zpracování ovoce, ale výroba vinných a obilných pálenek, popřípadě rumu.

Využití:

Domácí džus nebo mošt – postup přípravy, suroviny a více variant receptu

Mošty i džusy jsou ovocné šťávy, můžeme k nim zařadit také nektary. V obchodech se jedná z velké části o nápoje z koncentrátu. Mošt je šťávou z ovoce, která se získá vylisováním. U džusů se z takové šťávy vyrobí koncentrát odpařením vody a později se z něj přidáním vody vyrábí džus.

Do moštů a džusů se nepřidává žádný cukr navíc. Tedy do těch stoprocentních. Pokud se nejedná o výrobek se s 100% obsahem ovoce, mluvíme o nektaru. Ten bývá doplňován sirupy, sladidly a cukry a stačí mu, když obsahuje alespoň 25 % ovoce.

Nejlepší džusy jsou ty, které jsou připravené čerstvě, tedy bez dalšího zpracování, doslazování nebo uchovávání. V případě, mixování ovoce místo lisování už můžeme mluvit o smoothies.

Dýňový džus

Suroviny

  • 3 kg dýně oloupaná
  • 2,50 l voda
  • 1,20 kg cukr
  • 1 lžíce kyselina citronová
  • 2 ks citron chemicky neošetřené

Narozředění

10 l voda převařená a zchladlá

Postup přípravy receptu

Na kostičky nakrájenou dýni zasypeme cukrem a kyselinou, zalijeme vodou a necháme 24 hodin stát. Pak přidáme omyté a na plátky nakrájené citrony bez peciček a uvaříme vše doměkka. Necháme zchladnout a rozmixujeme. V tomto stavu můžeme zasterilovat ve sklenicích o obsahu 0,7 l a pak ředit vodou podle potřeby. Nebo naředíme hned a zkonzumujeme co nejdříve.

Zajímavosti:

Ve šťávě přijmete mnohem větší množství ovoce a zeleniny než by jste byli schopni sníst

Aby jste dodali tělu doporučenou dávku vitamínů, měli by jste sníst velký talíř syrové zeleniny a ovoce. Do čerstvé doma vyrobené šťávy se vejde velké množství ovoce a zeleniny, které člověk během dne běžně není schopen nebo ochoten zkonzumovat. Tato šťáva přitom obsahuje potřebné množství živin (vitamínů, minerálů, enzymů), zároveň však minimum kalorií. Stejně tak jsou v čerstvých šťávách hojně obsaženy enzymy, které napomáhají lehkému trávení. Naopak v případě tepelně zpracovaného ovoce nebo zeleniny se většina  vitaminů i enzymů zničí.

Vstřebatelnost šťávy je 4x větší než pokud sníte ovoce a zeleninu vcelku

Rychlé vstřebávání je další výhodou čerstvých šťav. Díky odstranění vlákniny, která má tu vlastnost, že blokuje vstřebávání některých důležitých živin, si můžete být jisti, že vám šťáva dodá maximální energii aniž zatíží strávící systém. Tělo pak bude schopno využít veškeré živiny na výživu buňek, posílení imunitního systému, vnitřní očistu, aniž by se velká část energie spotřebovala na trávení. Obzvlášť ráno pořádnou dávku energie určitě oceníte a navíc bez okyselování organismu, které způsobuje například ranní káva.

Džusová očista -  servis pro Vaše tělo

Pravidelnou konzumací džusů dodáte tělu potřebné živiny, které nutně potřebuje pro regenraci poškozených buněk a očistu od obrovského množství toxinů, kterým jsme neustále vystaveni. Stejně jako jezdíte se svým autem do servisu, i Vaše tělo potřebuje také suroviny které dokáže využít na svoji obnovu. Bohužel v tepelně a průmyslově upravené stravě je většina důležitých vitamínů zničena. Tělo je po nějaké době oslabeno a nedokáže se bránit nemocem.

Zobrazení Mřížka Seznam

Produkty 1-24 z 430

Stránka
na stránce
Nastavit sestupný směr
Zobrazení Mřížka Seznam

Produkty 1-24 z 430

Stránka
na stránce
Nastavit sestupný směr