Koření a dochucovadla

Definice:

Koření - různé části rostlin se specifickou vůní a chutí, tradičně přidávané do potravin v malých dávkách, hlavně za účelem zlepšení chutnosti produktů a také pro zabránění jejich rychlému zničení. 

Ochucovadlo je koření, omáčka nebo jiná přísada, která se přidává k pokrmu, aby se dosáhlo požadované chuti nebo aby se chuť zvýraznila. 

Dělení:

Bujón

je kuchyňská surovina připravená vyvařením masa (kostí) či zeleniny, často obojího, používaná např. při vaření polévek a omáček.

Jednodruhové koření

se obvykle používá k vylepšení chutě a vůně pokrmů (původně sloužilo k překrytí chutě a zápachu zkažených potravin)

Kořenící směsi

Koření se používá ne jen samostatně, ale často spolu s jinými. Proto se vyrábějí i různé směsi koření. Nejčastěji je používáme pro dochucení jídel např: ryb, guláše atd.

Pepř

je plod pepřovníku černého (Piper nigrum), sklizený v nezralém stavu, používá se jako koření. Pochází z Indie.

Mlýnky a koření ve skle

Mlýnek na koření velmi snadno čerstvě namele koření při dokončování pokrmů, ale i dochutí hotová jídla přímo u stolu. Mlýnky a koření ve skle dodávají  jídlu správnou výslednou chuť.

Sojové a worchestrové omáčky

Sojová omáčka je řídká tmavě hnědá slaná omáčka ze sojových bobů, fermentovaných pomocí plísní Aspergillus oryzae a Aspergillus soyae spolu s vodou a soli.

Worcesterová omáčka je tekuté koření jemně pálivé chuti pocházející z Anglie. Základem omáčky je fermentovaná sója, ocet, melasa, česnek, zázvor, ančovičky a další přísady.

Tekutá koření a pasty  Používá se především k dochucení polévek, omáček a salátů.

Tekutá koření svým charakterem je podobné sójové omáčce.

Pasty

jsou pikantní kombinací, který obsahuji směs koření, čerstvých ingrediencí (chilli,

zázvor, česnek, citronová tráva, cibule atd.) A určité množství tekutiny (olej,

voda atd.). Pasty jsou základem téměř jakékoliv marinád a omáček.

Zálivky do salátů Rychlý způsob jak připravit chutný a zdravý salát je použití salátových zálivek. Umožňují připravit saláty rozmanitých chutí.

Původ:

První obchod s kořením procházel po nebezpečných kamenitých karavanních cestách z Číny, Indonésie, Cejlonu a Indie do Východního středomoří. Nejoblíbenější byla stezka vedoucí přes Péšávar, průsmyk Khyber, Afghánistán a Persii až do Evropy. S kořením obchodovali jak Féničané, tak Arabové a Římané, později se přidali i Benátčané a Janované. Až Portugalci však objevili novou cestu vedoucí přes moře kolem mysu Dobré naděje, což vedlo ke konkurenčním bojům, které trvaly stovky let. Přesto se s kořením ani tehdy nepřestávalo obchodovat.

Koření v dnešní novodobé historii již nepochází jen z několika málo vzácných zdrojů, ale téměř každá země světa má svoji vlastní produkci nejméně jednoho koření. Přitom tradice používání koření logicky vzešla z těch oblastí, odkud původem pochází, tedy z přírodního způsobu vaření v Indii, Číně a jihovýchodní Asii, kde bylinky a koření jsou i dnes stále velmi vyhledávaných zbožím.

Využití:

Koření nejen dodá specifickou chuť a vůni, ale mnohdy zlepšuje trávení potravy a využitelnost některých složek v jídle. Je třeba ho však používat s mírou a rozumně. Stejně jako ochucovadla, která mohou být velmi prospěšná a pomoci nám při trávení je zapotřebí je používat citlivě a vždy se snažit zanechat pokrmům svou přirozenou chuť.

Koření má tedy v dnešním světě široké uplatní. Některé, jako pepř, se používá výlučně do slaných jídel, jiné, například zázvor, se může použít k pečení nebo přidat do nálevů k nakládání. Zázvor lze koupit čerstvý (zázvorový kořen), nebo sušený, který se před mletím musí namáčet.

Obecně sušená semena, kůra nebo kořeny pečením či smažením uvolňují silice, a tak zvyšují chuť a vůni pokrmu. Po lehké tepelné úpravě se koření rozdrtí na jemno – podobně, jako se kávová zrna nejprve upraží a teprve potom umelou; tak se získává maximální vůně a chuť koření.

Koření používáme buď celé, nebo mleté, samostatně, nebo ve směsi s dalším kořením. Jako příklad používaného koření v celku můžeme zmínit například kuličky pepře a nového koření s bobkovým listem v našem guláši. V Číně je oblíbený badyán nebo zázvor na ochucení masa.

Ochucovadla

Ochucovadla se liší podle typu kuchyně; v současné středoevropské kuchyni k běžným ochucovadlem patří například sůl, cukr, pepř, ocet, kečup, hořčice nebo majonéza. Ochucovadla se mohou přidávat buď během přípravy jídla (například marinády nebo grilovací omáčky), nebo po jeho dokončení přímo před konzumací (například hořčice k pečenému masu).

Zajímavosti: 

Bez koření se dnes neobejde žádný dobrý kuchtík či kuchařka. Právě obchod s kořením na naší zemi má tradici již přes neuvěřitelných 5 000 let! Málo které zboží má takovou historii. Díky obchodu s kořením v minulosti vznikaly dokonce i války trvající mnohdy i desítky let. Během staletých bojů o ovládnutí obchodu s kořením, kdy války pustošily a nové říše vznikaly a zase zanikaly, koření, jako například muškátový oříšek, skořice, zázvor, hřebíček, pepř či šafrán, ba i koření z Nového světa, jako byl oreláník, kakao a vanilka, se stále prodává. Kdysi mělo cenu zlata, což dnes naštěstí již není pravda a dobré koření koupíme bez problémů za přijatelné ceny.

 

Zobrazení Mřížka Seznam

Produkty 1-24 z 1137

Stránka
na stránce
Nastavit sestupný směr
Zobrazení Mřížka Seznam

Produkty 1-24 z 1137

Stránka
na stránce
Nastavit sestupný směr