Sladké

Definice:

Sladkosti má způsob, jak spojit lidi, a prakticky každý může souhlasit, že je to jedna z dobrých věcí v životě. Nesmíme souhlasit s nejlepším druhem sladkostí, ale víme, že sladkosti jsou obecně chutné a někdy dokonce nutné. Tam jsou některé druhy sladkostí, které většina lidí najde velmi zvláštní nebo podivné, ale lidé v některých kulturách si užili tyto požitky od dětství. Poznejte některé z těchto zajímavých sladkostí a rozhodněte se, zda jsou naprosto brilantní nebo jen divné.

Dělení:

  • Hořká čokoláda. Čokoláda bez mléka jako přísady, někdy zvaná jako prostá čokoláda. Evropské normy specifikují minimálně 35% kakaové sušiny a nejméně 18% kakaového másla.
  • Mléčná čokoláda. Čokoláda s přídavkem kondenzovaného nebo sušeného mléka. Evropské normy specifikují minimálně 25% kakaové sušiny.
  • Bílá čokoláda. Cukrářský výrobek založený na kakaovém másle bez pevných kakaových složek.
  • Čokoláda na vaření je to nesmíšená čokoláda: mletá pražená čokoládová zrna bez přísad dávají silnou, hlubokou čokoládovou chuť do všech sladkostí, do kterých jsou přidána. I s přidaným cukrem jsou používané jako základ vrstvových dortů, koláčů, cukroví, keksů atd.
  • Čokoládové tyčinky je to malá čokoláda v kombinaci s lahodnou náplní - fondánová čokoláda, krémová brulee, karamel.
  • Želé a žvýkací bonbóny. Želé je látka, která se vyrábí přidáním kapaliny buď do želatiny, kdy se poté jedná o živočišný produkt, nebo do pektinu, což je látka přírodního charakteru.
  • Čokoládové a karamelové bonbóny. Evropská unie označuje jako pralinky čokoládové bonbóny s minimálním obsahem čokolády 25%. Čokoládové bonbóny mohou být plněné různými krémy, likérem a jinými druhy alkoholu, karamelem, marcipánem, ořechy, želé či kandovaným ovocem. Karamela, nebo v USA „karamelové bonbóny“, je měkká, hustá, žvýkací bonbón vyrobený vařením směsi mléka nebo smetany, cukry, glukóza, máslo, a vanilky (nebo vanilkové příchuti).
  • Osvěžující bonbóny. Bonbóny pro osvěžení dechu po jídle jsou víceméně americký vynález. Mají za úkol osvěžit ústa, a to obzvláště po jídlech s výraznou chutí.
  • Žvýkačka nebo také žvýkací guma je speciální druh gumy určený pro žvýkání, který se někdy řadí mezi sladkosti. V současnosti jsou žvýkačky populární zejména mezi mládeží a vyrábějí se v celé řadě chutí od mentolové, pepermintové, s příchutí ovoce a mnoho dalších.
  • Lízátko je cukrovinka určená ke konzumaci lízáním. Lízátka se vyrábějí v různých tvarech, příchutích a barvách.
  • Sušenka nebo též keks, je pečený zákusek, většinou suchý a plochý. Má obvykle sladkou chuť a menší velikost.
  • Oplatka je pokrm z nekvašeného jemného tenkého těsta obvykle s tlačeným vzorem. Oproti sušence bývá tenčí, plochá, netučná. Oplatkou je také tvořen zmrzlinový kornout nebo jsou z ní vyráběny hořické trubičky.
  • Perník je sladké pečivo, jehož původní receptura se skládala z medu, mouky a pepře. Právě pepř dal vzniknout názvu perník, původně peprník. Postupně se recepty začaly upravovat, nyní je těsto často tvořeno směsí pšeničné a žitné mouky, mléka, vajec, karamelizovaného cukru a medu.
  • Piškot je název pro různé druhy pečiva připravovaného z piškotového těsta, jehož základem je mouka a vejce.
  • Křupky (od slovesa křupat) jsou křupavá, pochoutka vyrobená z kukuřičné krupice nebo jiné obilniny extruzní technologií, kdy je obilnina zpracována vlhčením, teplotou a tlakem na tvárný materiál, z něhož jsou vyráběny požadované tvary výrobku. Tento základ je dále zpracováván a ochucován.
  • Marshmallow, česky hovorově maršmeloun, je cukrovinka sestávající z cukru, kukuřičného sirupu, vody, želatiny, většinou i z vajec, zjemněná v horké vodě, dextrozou a s přidanou příchutí, většinou i potravinářskými barvivy, přeměněná do houbovité konzistence a vytvarovaná do formy typicky menšího válečku.

Původ:

Počátky cukrářské výroby se objevují již ve velmi dávných dobách.

i

Historické prameny tvrdí, že sladkosti byly vyráběny dokonce i ve starém Egyptě kolem roku 3400 před naším letopočtem. Toto období potvrzuje i Carterův nález v Tutanchamónově hrobce. Nicméně cukr tak, jak ho známe dnes bychom jen těžko hledali. Jako sladidlo v tehdejší době se používal především med a sladké šťávy z rostlin.

Přelom ve výrobě sladkosti však nastal až počátkem našeho letopočtu. V Indii se v té době začíná vyrábět první krystalický cukr z cukrové třtiny a kolem roku 500 našeho letopočtu je dovezen i do Persie a Arábie. Orient je označován jako pravlast cukrovinek, u celé řady výrobků se v názvu dochovalo jejich orientální označení. Z orientu se znalost cukrovinek dostala do Evropy především díky křižáckým válkám.

Velký převrat ve výrobě sladkosti nastal po objevení Ameriky hlavně kvůli nově nalezené surovině – kakau. Kakaové boby poprvé do Evropy přivezl španělzký dobyvatel Hernán Cortés. Španělsko si velmi dlouhou dobu dokázalo udržet způsob zpracování této suroviny v tajnosti, protože tehdy bylo hospodářskou a politickou velmocí. Avšak s úpadkem své politické moci tento monopol začalo ztrácet, proto se počátkem 17 století objevila výroba čokoládového nápoje v Itálii a následně také ve Francii.

Cukrářské výrobky tak, jak je známe dnes se začali vyrábět během 17 století, hlavně na francouzkém dvoře a nebo v bohatých klášterech. Díky tomu se i dnes v cukrářské terminologii můžeme setkat s celou řadou názvů, které svědčí o jejich francouzském původu (např. dražé, želé, nugát, griliáš, …).

V první polovině 19 století je zaznamenán největší rozvoj výroby sladkosti. Dovoz zámořských surovin, včetně třtinového cukru byl výrazně omezen kvůli blokádě napoleonské Evropy. To podnítilo snahu o výrobu náhražkových surovin a cukr se začal vyrábět z cukrové řepy. Pro Evropu to znamenalo rozmach nejen v pěstování cukrové řepy, ale také v cukrovarnictví. Roku 1810 byl na Zbraslavi založen první cukrovar v Čechách a záhy se české cukrovarnictví dostalo na přední Evropské příčky. Tím byl samozřejmě ovlivněn i rozvoj cukrařiny u nás.

Zajímavosti:

Pro nás milovníky sladkostí jsou v roce velice důležité tyto dny:

  • 15.07 - Den gumových medvídků
  • 20.07 - Den lízátek
  • 28.07 - Den mléčné čokolády
  • 13.09 - Mezinárodní den čokolády

Mají sladkosti vliv na kriminalitu?

Ve Velké Británii byly v září publikovány výsledky výzkumu, který posuzoval vliv sladkostí na lidskou kriminalitu. Vedci z University of Cardiff sledovali od roku 1970 17000 dětí a dospěli k zajímavému výsledku. 69% dětí, které jedli v dětství každý den sladkosti, se dostali v dospělosti do vězení za násilné činy. A 47% dětí, které nejedli denně sladkosti se dostalo do vězení.

Zobrazení Mřížka Seznam

Produkty 1-24 z 2137

na stránce
Nastavit sestupný směr
Zobrazení Mřížka Seznam

Produkty 1-24 z 2137

na stránce
Nastavit sestupný směr